StOne HolOcrOn 1 (12.6. 2003)

Sedim ve stínu na zaprášenym parapetu a přede mnou se smaží neustále zpívající, čpící ulice. Barák za mejma zádama je bělostnej a obrovskej jak kra, zabodnutá nazdařbůh mezi zdi žižkovskejch hřbitovů. Tady budu pracovat.

Zatím ale čekam s francouzskou učebnicí na klíně, protože nahoře mě přijmou za půl hodiny. A víte co… to je spousta času na život. Eště víc na smrt.