Stopařka

Měl pro blondýnky slabost. Stopovala jen kousek za nějakou vesnicí, co by snad ani na mapě nenašel. Zastavil. Ona otevřela dveře a zeptala se, jestli nejede do Vyškova. Pokývnul. Ona nastoupila. Jak se Jindra za jízdy dozvěděl, jmenovala se Beáta a bylo jí necelých osmnáct. Skvěle se spolu bavili. O všem. Když však došlo i na intimní otázky, začalo to jít Jindrovi trochu proti srsti. Byl přece už jen dva roky ženatý. Ale na Beátě bylo vidět, že to s kluky umí. Dostala z Jindry téměř všechno, co chtěla vědět. Dokonce jí řekl, že se se svou ženou Dášou miluje jen asi jednou do měsíce. Beátu to nijak nerozhodilo, i když se po chvíli Jindrovi svěřila, že ona je ještě panna. Hodně kluků se s ní chtělo vyspat, ale žádný jí neprojevil tu pravou lásku. Ale nevadilo jí to. Ačkoliv prý sex nikdy neprovozovala, nebála se o něm s Jindrou bavit. Jindra je ale už odmala dost nedůvěřivý. I když na její odpovědi pokyvoval, myslel si své. Rozhodně se mu ale Beáta líbila. Holka s pěknou postavou, krásným obličejem. I to ostatní měla podle Jindrových slov pěkné, měla totiž dost průsvitné tričko. Rozptylovalo ho to, ale věděl, že si nesmí nic dovolit. Byla to pro něj mladá zaječice. Jak se čím dál více blížili Vyškovu, zjišťoval, že se Beátě její sukně sune čím dál více k pasu. Spolu s průsvitným tričkem ho to vzrušovalo. Ale snažil se nedávat nic najevo. Pořád si opakoval, že je dobře ženatý. Jak se mu ale odhalovalo čím dál více jejích z jejího těla, začal si představovat, jak má Beátu v ložnici. Leží nahá na posteli, ruce má připoutány želízky k sobě. Ta představa ho ubíjela. Už téměř nestačil sledovat silnici. Jedním okem sledoval Beátu, druhé se snažilo zabírat silnici. Do Vyškova zbývalo asi dvacet kilometrů. Byl tak vyhecovaný, že se mu chtělo na záchod. Zeptal se Beáty, jestli by jí nevadilo, kdyby si někde na odpočívadle odskočil. Zavrtěla hlavou a Jindra čekal na odpočívadlo, o kterém dobře věděl, že se zanedlouho na pravé straně silnice objeví. Netrvalo to snad ani tři minuty a už jeho auto stálo na odpočívadle. Chvátal na záchod, v té době mu bylo všechno jedno. Dokonce nechal v autě i klíčky. Takže kdyby Beáta jen trochu chtěla, už se svou dva roky starou Mazdou nemusel setkat. Ulevilo se mu. Vracel se do auta. Tam našel Beátu, jak leží na sklopené sedačce jen v kalhotkách. Usmívala se. V Jindrovi se mlátil dobrý anděl a zlý čert. Sám sebe se ptal, kdo asi vyhraje. Nasedl do auta a čekal. Beátu to očividně zarazilo. “Chci, abys byl můj první!” řekla slabounkým hlasem. Jindra se na ni znovu podíval. Měla nádherné tělo i prsa. Chtěl se dotknout. Ale ucuknul zpátky. Na jedné straně byla touha, na druhé láska k Dáše. A nebudu Vám říkat, co asi vyhrálo.