Světlo

Slepé oči pláčou krev
a v oknech bez světel sklo praská
pomalu vysychá planoucí řeka
srdce jedovatý had laská

Beztvarým šatům se látka trhá
a padlý kmen trouchniví již
noční oblohu hlídá smutné slunce
na hrobě stojí černý kříž

Vyschlá studna zpívá o vodě
vůně květů z luk ztratila se
čepel hladí krk a šeptá
jak moc se smrt podobá kráse?

Ústa bez hlasu hledají odpověď
do pláště se prázdná duše halí
řeka, krev a nůž už to ví
pravdu mi řekne až světlo v dáli...