Ptám se sám sebe

Co by se stalo, kdybychom se nepotkali

Jak chutnal by mi západ Slunce v dáli

Nu, žil bych dlouho, co se bát

Žil bych dlouho, ačkoliv ne rád

Můj život pro mě neměl valné ceny

…ne víc než málo a to vskutku není moc

Však jak se stává, vánek s sebou přines‘ změny…

…tak začalo mě trápit s kým, že trávím noc

Přestal jsem hledat, pak našel

…a jak je psáno v knihách, odvážnému štěstí přeje

Rozdmýchal oheň, hned zhášel

…nechtíc se dostat z beznaděje

Pak přišlo to, co slovy popsati se nedá

Mysleli jsme na věčnost a osud se nám smál

Neviděl jsem, že vítr pomalu se zvedá

Jen jasným plamenem jsem plál

Nakonec, jak všichni vědí

…nejvíc bolí rána z blízka

…je hluboká a nerada se hojí

Zbyde po ní šedočerná jizva

Co bude dál, to nikdo z nás teď neví

…dívám se na zapálené mosty

Dva lidé hasí, ale kdo jim poví

…že i těm dobrým život chystá tresty

Oni to vědí