Čas zapomnění

Létající signální kapky

ti padaj na víčka.

Probouzíš se,

chvíli se na mě díváš,

pousměješ se

a oznamuješ mi,

že dnes nechceš být sám…

V tu chvíli vím,

že se blýská na lepší časy…

Patří ti mé vědomí,

které si skládáš

z okvětních lístků vadnoucích kopretin…

Jen ty a já

sami v naší vodní krajině.

Je čas na lásku

šeptáš falešné amour

jako by se čas zastavil…

Prostupuje mnou anděl.

Dýcháš mi pohledem

který naznačuje lehkost.

Pomalu ze mě spouštíš oči,

nevědomky blázním.

Čas se topí v dluhu,

má duše usíná do nirvany

Nastává chvíle zapomnění.

Vidíš mě naposled,

lásko čtvrthodinová…