Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak umírá déšť
29. 06. 2000
0
0
910
Autor
Bosonohá
Okno přes celou užší stěnu pokoje.
Sedím v tureckém sedu na stole pod oknem a dívám se ven na svět, který náhle zkapalněl.
Cink! Kapka deště uvízla na skle a pomalu klouže dolů. Nezadržitelně. Nemůže se udržet nahoře, natož se odlepit a vrátit se mezi své sestry.
Tak krásně se letělo!
Dívá se na mne zoufalým pohledem a sklo ji táhle vstřebává. Chtěla by křičet, ale oněměla bez svobody.
*Jud: déšť neumírá, jen když umírají lidé, kteří ho nosí v duši...
a mimochodem, není možné, že oněměla svobodou?
heské
daaaaa, ještě že nejsme všichni takoví, chichichi
m.
Šílko: vím, že tam jsi
Maggie: děkuji
daaaaa: jen tak dál; k čemu by bylo tohle okénko, kdyby každý jen chválil? Díky za názor. :-)
moje představivost se nějak dneska naladila na tvá slova a ...ze slov jsou obrazy...myslím že ten stín co sedí v tureckém sedu vedle tebe tak to jsem já:o) Nic si nepouštěj - máš cit neotupuj si ho žádnou televizí...