Konec

Špunt z vany odskočil, podivný jev,

odtokem místo vody protéká krev

a na dně dívka spí podobna růži.

Proč jen jí žiletka hladila kůži ?

Teď už jí unáší Chárona veslice,

Šípková Růženka roku dva tisíce.

Princové došli, jak Schelinger ví,

polibek na tvář jí už nevzbudí,

byla to možnost, jak vyhnout se zákonu

divadlo života zatáhlo oponu.

Náš svět si vymýšlí krvavé opusy,

dát hlaveň ke spánku a nebo do pusy,

tak se ptám, kdo tohle šílenství přežije ?

Rudý šat oblékla i bílá lilie.

Děti se házejí z patrových bytů,

už i ta naděje umírá v skrytu.