Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMraveneček
16. 09. 2003
1
0
1162
Autor
Spellcaster
O člověku a jeho malosti vůči vesmíru nebo prostě o mravenečkovi:)
Mraveneček
Leze mraveneček, leze po kameni
Kámen konce nemá, už je unavený
Kámen konce nemá, lesklý je a hladký
Kterýpak to člověk zde skončil život sladký
Mraveneček sebou těžké břímě nese
Královna ho čeká v jeho rodném lese
Mraveneček leze, slunce do něj pálí
Kámen je jak moře, konec někde v dáli
Klopýtá a padá na ten tvrdý kámen
Mraveneček tuší, že už je s ním amen
Tam v borovém háji, malý hrob tam stojí
Mramorová deska, tam ve vonném chvojí
Zapalte tam svíci, položte věneček
Že zde zemřel člověk… a malý mraveneček
Ze začátku to připomíná dětskou říkanku a možná právě i proto to je to celé tím víc kruté. Ale má to nápad a to se cení.
tu lopotu malého chudáka z té básně úplně cítím. Až mě rozbolely ruce...
Pěkné, myslím, že člověk je někdy malý nejen proti vesmíru. Líbí se mi tvé pojetí a za to si zasloužiš TIP*
srovnej: "Mraveneček sebou těžké břímě nese"
a "Kámen konce nemá, lesklý je a hladký
Kterýpak to člověk zde skončil život sladký"
s písničkama Podzemní prameny a Každý si nese své břímě od Jarka Nohavici. Jen takové doporučené psaní z kosmírné pošty :-)