extáze

žárovky se spletly

klepe mě to do kořínků..

a je to jenom malý úlet

do míst kde se 

myslí jinak

trochu jinak

žádná noha není pravá

žádná noha není levá..

je jen jedna levá-pravá

to se někdy prostě stává

hukot na posledním pólu

gravitace reality

klesat přestává se dolů

času zbývá generace

kolik let je těch pár hodin

kolik hodin těch pár vteřin

..nula hodin

..nula vteřin :)

Dvanáctá otvírá vrátka

Sahá noc až po záchody?

ze zrcadel se tam smějí

tváře co se zapoměly..

komu vlastně tady patří??

těm co odešli si dveřmi??

těžko rozpoznat ty hlavy

v lidech ztratily se..jaksi

kryjeme se jako zóny

vykřiknutých tónů barev

nadechni ty barvy do plic..

než se stačí zahřát zvony..

nahlédni jak v mouše nad svět

ten jeden už nestačil by..

pro zorničky roztříštěné

mnoho barev si tam viděl

ze tmy to tak vždycky příjde

ale když si jednou zvykneš

slunce špinavé už vyjde

klidně svět si dovnitř stříkneš

tak často až možná příliš

hrajeme tu ale na strach

šáhni prostorem si na plyš

hebký je a dlouze končí

v nervech a nervových skrýších

nestrkám ti hlavu kolem

jen se zahřát pod vulkánem..

ruce trochu smočit na dno

kde jsou kostry našich otců

no i oni měli spaní

než se začlo tančit v lese

zvony nebyly tam tenkrát

ale zato mnohé znaky

signály souznění v duši

kolektivní struny vizí

udrželi pod oblaky..

udrželi a my taky..

Dětem našim strany mince

dvě už ale nepostačí

ve staré holince tlačí

noha nové generace

příjdou hezčí lepší další

čas jsou jenom ciferníky

to jen mi a ruce které

ze srdce jim trčí křivě

sčítáme se na rok na dny

a na podzimi co příjdou

než rez ohryže nám obal

a my uletíme do tmy

Tak co..

byl si neplatný či platný?

plat nikotin a pár dětí

pár stop a pár obejmutí

to se v poušti lehce ztratí..

to se v poušti lehce ztratí..

to se v poušti lehce ztratí..