***

 Tak zpívat jak jasmín bílý,
      že se mlhy zasnoubily.
      Tak se pustit ze skály,
      Skon je to pomalý,
      umřít jak strýček Li Po.
      Něco ve mě chcíplo.
      A už se to nenarodí,
      již nikdy, vaše blahorodí,
      aj, ten tér hnusně studí,
      studí jak výko od rakve,
      o(d)řízka, Bar Micve.
      A pak rychle sám,
      jít rychle tam,
      kde se jilmy narodily,
      A zůstat déle než jen chvíli,
      spát, spát a spát,
      bez šedi zlepšit hmat,
      dotknout se slunce jen,
      klíč od studánky vyndat ven,
      čisté vody se nadechnout,
      nemoci se náhle hnout,
      po vodě jen tak volně plout,
      a pak potkat tebe, ticho v ráji,
      zpít se vzduchem v máji,
      tak bude to snad,
      tak to mám rád.
      Před tím ale vlci zavyli,
      a tak musím rozdělit tělo na díly,
      rozporcovat na uhlík,
      a potom sbohem, bohu dík.

---