Každý den trochu víc..

:-)

Ehm, ehm, už jsem zticha. Moc děkuju za Tvoje upozornění.

Pepekvak - V tom případě jsem dost out, protože bejt nespokojenej je můj styl...:-) A... Myslím, že přivírat oči nad vlastními chybami tím, že budeš říkat, že je máš otevřené je hloupost :-)

815_0: Ach jo... Proč vlastně vůbec jsou pořád lidi s něčím nespokojený, vždyť je všechno přece fajn. A co není, no tak ať to hoděj za hlavu, že jo? A pokud se jim něco nezdá, tak je to jejich chyba - na všem je přece něco dobrýho a záleží jen na naší vnímavosti, schopnosti to z toho dostat a užít si to. Jsem já to ale blbec, že mi to všechno nedošlo dřív. Promiň a díky, že jsi mi otevřel oči.

Z první strofy cítím spíš smutek - dobře - možná trošku evokují ranní rozespalý úsměv, ale na mě to působí až ironicky a hlavně - nezůčastněně a melancholicky... Druhou chápu stejně, jak jí rozebírá autorka - jen - prosil bych spisovněji - nespisovné výrazy to úplně "zjinačujou" :-) Třetí - krásná a myslím, že není potřeba komentova :-) Pepekvak - není zas až tak důležité, jak se Tvůj názor na (třeba) noty liší od autorčina - důležité je, co Ti dílko sdělí, jak na Tebe působí a co z něj cítíš :-) Takže - přestaň si stěžovat a začni do kritik psát, co si o tom myslíš - záleží jen na Tvé vnímavosti, co z toho dokážeš vyčíst - pokud Ti ona chybí, neřeš to hledáním chyb v textu, ale v sobě...:-) A... Jak se tak koukám, až na neustále (zbytečně) nespokojenýho Tebe se tady sešla fajn sešlost - proč do všeho musíš furt rejpat ? :-/ *

tak tohle Ti taky chci trochu přiblížit bráško...:-) první strofa je důležitá,poněvadž má nastínit den jako každý jiný.. všechno okolo Tebe tě přesvědčuje o své kráse..o svém účelu..měl bys sis toho vážit. "zpívají je hezký den"...a je to tak pro mne každé ráno stejně..Musí tam být..je to začtek.. druhá strofa vypovídá o tom..co všechno se běhen dne mi děje a jak to vnímám.. písně,které poslouchám a které mi zastiňují skutečné pocity..nebo je dokonce mění..dále pak..moje každodenní otázka,jaký je smysl mé existence..což má asi v hlavě více lidí.. jsem zcela bez šatů..myslím přetvářka ke druhým..chovám se tak jak to umím..jak to cítím.. přetvářka mě zatěžuje..studí..tohle je zas prostředek..třeba i dne... a třetí strofa je jasná..beru si nesprávnou potravu pro duši..proto pořád hladovím..já to vím..ale musím to tak udělat..Takže otázka proč pořád hladovím..je vlastně výkřik..ne dotaz hledajícího mého já.. a takhle končí každý skoro můj den.. No snad jsem Ti nezamotala hlavu ještě víc..:-)) Hezký den..

Jo takhle! No, myslím, žes mi to objasnila, ne zpatlala. Dík. Odpovím ale podobně jako naposled: Jak se to z těch slov dá vyčíst? Rozumím tomu, když mám vysvětlení. Ale nedovedu si představit, že tomu lze takhle porozumět, když člověk to vysvětlení předem nemá. Třeba "silnice vzývaly svým šedým asfaltem, kola aut zpívala mi, je hezký den". V tom bych asi těžko hledal, že vše okolo Tebe Tě ráno přesvědčuje o své kráse a o svém smyslu. Asfalt a zpívající kola - to mi prostě přijde jako nemotorné zacházení s asociacema. Auta sice mají svůj účel, ale kdo v nich cítí krásu? Asfalt - ten má pomalu asociace spíš špinavý, lepkavý, jedovatý. To bych viděl jako zcestí, které na čtenáře docela sebejistě číhá. Přikrývka not, co uměj bolet. Budiž. Ale já myslel, snad i poprávu, že ty noty tam jsou jako metafora čehosi. V okolí jsou totiž samý metafory a najednou tam jsou noty, který metafora nejsou. A přitom se hodně zdaj bejt, protože bolej a přikrývaj. Tak to myslím je taky malá šance rozkódovat to. A ty šaty, lze takhle vyjádřit přetvářku, proč ne. Otázkou je, jaký tomu dát kontext, aby čtenáři došlo, žes tím myslela přetvářku. Já jsem to neprokoukl. Snad to nebylo úplně tím, že bych byl hloupej. Třetí strofa je myslím dobře srozumitelná. Víš, já prostě vidím problém v tom, že Tvým textům není rozumět. Ne proto, že bys sama nevěděla, co píšeš, ale prostě proto, že to píšeš tak, že Ty sama sice jasno máš, ale my ostatní máme velice těžkou úlohu, místy takřka nemožnou, chceme-li tomu porozumět. A to je jistě špatně, je-li tomu tak. Druhá možnost je ta, že jsem prostě mimoň, kterej tomu jednoduše nerozumí. (Věřím, že hodně jiných lidí Tvoje dílka ocení. Myslím ale, že takoví v těch básních hledají spíš pocity a dojmy ze slov než cokoliv jiného.)

Jak moc by básni ublížilo, kdybychom jí ukrojili první dvě strofy? Podle toho, jak jí rozumím, vůbec. Spíš naopak. Otázkou je, co ale pak v ní zůstane, když ukrojíme to ne mnoho nesoucí? Vlastně otázka: "Proč pořád hladovím, když už se mé tělo najedlo?" A to je přeci jen trochu málo pro báseň. A máš to!

Tahle mi nepřijde moc sdělná. Metafory nejsou nic moc. Trochu větší odvahu v abstrakci! Proč pořád hladovíš? Protože pořád píšeš o hladovění, místo o potravě a jejím hledání!

krásná to záležitost... více obsahově než poeticky, přesto... * ☼

Pěkné hraní. K uzoufání. Viď?

stačilo by mít ho u sebe..:-(.. takže tip mi nedáš? asi to chce víc optimismu,a ne fnukání..já vím..:-)

Chtít to mít je přece snadný nemusíš hned do poradny stačí někdy pootevřít dveře nebo oči vždy se kolem tebe někde nějakej chlap točí když ho pustíš do postele uklidní ti pudy když ho pustíš do srdéčka spustí jako dudy to chce jinak, to má málo to zas vůbec nechce jestli s ním máš pak vydržet nebudeš žít lehce je mi líto, častokráte bývá to tak smutné pro tvůj klid však musíš vědět že to není nutné časem přijde ten tvůj pravý ten co chce jen tebe s takovým pak na tě čeká NA TÝHLE ZEMI NEBE BARBAR p.s. jó a ten tipíček.....

Já ti nevím, tip nedám...máš všechno pěkný, ale tohle...to mi nic neříká.

To chce chlapa BARBAR :-))