Samota a její trpká ústa

Jsem nešťastná většinou právě v okamžicích,

kdy bych se měla radovat,

snad se to změní, jednou,

až přijde láska.

Dobrou noc můj milovaný,

z tenkých nitek zacuchaný,

dobrou zlatý měsíčku,

posílám ti hubičku.

Píši ti jen krátce,

ře zrada je v lásce

posílám ti po měsíčku

krásnou bílou holubičku.

Nezapomeň,

občas stačí, když se slza v oko vtlačí.

Tak tu sedím v šeru svém

sama, jenom s měsícem.

Měsíčku ta kmotře milý,

zůstaň se mnou aspoň chvíli.

Neopouštěj nešťastnou

duši věčně zbloudilou.

Prosím, aspoň ty si vzpomeň,

slzy moje nezapomeň,

padají mi po tváři,

tvé paprsky zazáří.

Modrý jako obloha,

krásný jako tulipány,

není to má úloha

bavit tyhle velký pány.

Stíny se valí,

padají na stromy,

vevnitř si hrají,

přijď ke mě z oblohy.