Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Laska jako ohen

03. 10. 2003

495

Autor

Brych

Zacíná jaro,slunícko svítí, Na loukách rozkvétá barevné kvítí. Motýlci lehce vzduchem si lítají, Slunecní paprsky jemne zem líbají. Chci jako to zlaté slunce, Odrážet se v tobe jako v ciré tunce. Jako ty paprsky chci i já líbat tebe, S tebou jako ti motýlci letet až do nebe. V nebi pristát na mrácku, Políbit te a ríct ti :,,milácku, Jsi jako andel co me chrání, Proc te tak miluju nemám zdání!“ Jenže bez bourky nebyl by ráj, Bez dešte nebyl by máj. Bez trápení nebylo by lásky, Bez stárí nebyly by vrásky. Tak proc zrovna já,mám bez lásky trápení, Bez viny trest-vezení? Ctyri zdi a žádné dvere, Žádná ruže,jen suché kere. Bez klíce stojím u dverí, Chci ven,však kdo mi uverí? Vždyt mé oci vše ti ríkají, Že sílu žít už dál nemají. Mé srdce odmítá dále bít, Me telo chce zemrít-odmítá pít. Jen slzám,co vlhcí mé rty,srdce mé verí, Jen svícce,co zhasne, pred tmou dohorí. Až najdu klíc,stejne ho zahodím, Ty jsi kvet,já bodlácí-k tobe se nehodím. Ohen vodu nemuže mít vedle sebe, Tak jako já nemužu mít TEBE!!!