Rozbor mozkových buněk

Zmizely časy,

kdy bývalo co brát

a s přehledem kontrolovat

smyčky v ovzduší

co vznášely se nad propastí ničeho.

A mozek omámen

průzračnou silou dynamiky

ztrácel kontrolu.

Jeho skrytý sebeovládání

už nemohlo dýchat.

V závratné síle

nad propastí kysličníku

toulal se světem zázraků.

Tak moc toužil.

Tak moc chtěl.

Zase slyší

ten známý a přitom tak cizí hlas.

Dnes však změnil rytmus.

Je sladký, příliš sladký.

A on dnes taky chtěl.

Taky toužil.

Zabít tmu a nukleární večery.

A taky prázdný a dlouhý noci.

Už dávno zapomněl

co je to sebekontrola.

Pomstít se, jen na to myslel.

Zapomněl taky na chvíle nezapomenutelné,

kdy život byl tajenka

a bolavé slunce

hřálo jen pro nás.

Náhle doznívá.

Záhrobí se dotklo opratí.

Už netouží

Už nechce.