Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHnůj?
17. 10. 2003
1
0
883
Autor
Elén
Pro sluníčko, které jsem ztratila dřív než jsem ho našla.....
Stojím za zahradou mezi poli,
vychází Měsíc - má barvu jantaru.
Srdíčko moje tuze mě bolí,
myšlenky mé jsou jako v oparu.
Chce se mi umřít, ufoni kde jste?
Čekám tu na vás, sama na cestě.
Koukni se na Měsíc, sluníčko moje,
vypadá trošičku, jak kupka hnoje.
Jak kupka výkalů, do kterých padám,
sama a pomalu, na dno si sahám.
Jestli se setkáme, sluníčko moje,
vezmu tě na výlet do toho hnoje.
Jo, hezky se ti to rýmuje..
ale hezkej pocit z toho dílka nemám.. to teda nee..
Díky za kritiky. Sleeping beauty neni to ironie, možná jen ironie osudu. Spíš tak nějak zpackanej život ......
co blázníš - zpackanej život v tvým věku? ... jo, kdyby to psal někdo, komu je přes šedesát :-))
vstaň a dojdi si pod sprchu :-))
Zrovna teď se cíítim tak jako v první řádce druhý sloky.
Tak já jdu pod tu sprchu. Nechce jít někdo se mnou?
:o)) Jdu sama.