STRES

Řetězem k noze připoután

Vynález poslední doby

Vrtulka v zadku

                slibuje růži

za trochu soli

A tak se valí krystaly

                po ulicích

 

Ozubená kolečka

                trhají myšlenky

ovládají nohy i ruce

vláčejí psa na vodítku

                není čas zastavit

                                není čas močit

Zpěněné sliny

                léčí zkrvavený jazyk.

 

Mobilní mozek

                spotřebuje to co stvoří

Vše svázat!

Vše svázat!

 abychom neztratili směr

 

Není pochopení

Není soucit ani láska

Jenom touha

                jakoby za sklem

                                aby se nepomačkala

aby jí cizí neviděli

párek předsudků

člověka posílí

                k veliké ztrátě

 

Jen cílová páska

na slunné pláži

      ve stínu oliv

občas se vrátí

a nabídne trochu šťávy v plastiku

 

Hodnotící tabulky

přinesou smích

než vyfoukneme trochu dechu

 

A ještě závist stokám

když kladiva udeří do koleček

která se leknutím

                na chvíli zastaví

Nozdry touží po krvi

v jakémsi omylu

spásy

a omývání všeho zlého

jak velí genotyp

                stračího národa

 

Nakonec spousty kaktusů

s vůní citrónu

tekouce přes vyprahlou půdu

ponoří Tlaky do mlhy.

Alespoň na chvíli

                na konci cyklu.

---