SNAD

Trápí mě bolest

a ani nevím

jestli je tvoje

nebo moje.

 

Jsme jako dva hlasy

uvnitř jednoho člověka

Jsme jeden

myslíme stejně

cítíme stejně

a přece se nikdy nepochopíme

a neuvěříme

a nikdy se o nic nepožádáme

Jsme tenkými stébly

co podpírají naše

sklopené hlavy

navzájem.

 

Je to ta slza

co stéká po tváři

a ani nevím jestli po tvé

nebo po mé.

 

Chtěl jsem ti toho

tolik říct

ale vždycky zapomenu ta slova

zachránit svět

ale mám strach držet

tvou ruku

Díváme se vzájemě do očí

ale je to marné jak

pohled do zrcadla

přesto mě můžeš cítit

když zavřeš oči

zhasneš

vypneš rádio

---