Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozhovor III
31. 10. 2003
4
1
2192
Autor
Marwin
- Co vlastně znamená, že někoho miluji?
- Co myslíš?
- Proč mi prostě neodpovíš? Proč mi odpovídáš otázkami?
- Uvidíš… A teď, co pro Tebe znamená že někoho miluješ? Co cítíš?
- No, chci toho člověka mít u sebe, být s ním.
- A dál?
- Cítím se s ním v bezpečí, bez starostí. Mám pak velikou radost a jsem šťastný.
- To je všechno?
- Ano.. Ne! On,… ten člověk mě taky miluje. Miluje protože i on je šťastný.
- Jen tak?
- Ne! Protože mě má… A protože když bude něco potřebovat tak mu pomůžu.
- A pomůžeš mu proč?
- Protože ho miluji!
- Dobře, teď mi odpověz znova. Co pro Tebe znamená, že někoho miluješ?
- No…. hmm… Já nevím!
- Zkus to.
- Tedy…Milovat někoho pro mě znamená obětovat se pro něj. Udělat pro něj cokoli. Cena může být jakkoli vysoká. Protože odměnou mi je jeho usměv. Odměnou mi je jeho radost. Odměnou mi je jeho štěstí.
- Výborně. Ale, co Tvoje štěstí? Co Tvůj pocit bezpečí?
- To všechno mám kdykoliv zaslechnu jeho hlas, kdykoliv uvidím jeho tvář, kdykoliv budu moci trávit třeba i jen zlomky vteřin s ním. Mám při každé myšlence na něj, v každé chvíli.
- Vidíš. A pak, že nevíš.
- Vím. Věděl jsem to, jenže…
- Jenže dokud to neřekneš, nedáš tomu tvar a podobu, je ten pocit nejasný. Proto jsem Ti neodpověděl a raději kladl otázky. Musíš to vyřknout sám. A pak, nemáš takhle větší radost, když jsi na to přišel sám, než abych Ti prostě odpověděl?
- Mám… Jenže, na co je mi pak ptát se, když stejně odpověď vím. Proč jsem na to prostě neodpověděl bez Tebe?
- A došel bys ke stejnému závěru? Kladl by sis Ty správné otázky? Ten rozhovor Tě obohatil a přesto jsi vše důležité řekl sám. Já jsem Ti mohl dát odpověď ihned, ale jak by jsi se pak cítil?
- Mizerně.
- Ano. Mizerně. Měl bys pocit, že jsi hlupák, příště by ses na nic raději nezeptal. Nejsem o nic víc inteligentnější než Ty, jen mám více zkušeností. Nemám zapotřebí Ti ukazovat o kolik toho vím víc než Ty, beztak se tyto rozdíly jednou setřou. Jen jsem Ti pomohl v poznání, tak jako si pomáháme všichni navzájem. Tím že rosteš Ty, rostu i já…
- Co myslíš?
- Proč mi prostě neodpovíš? Proč mi odpovídáš otázkami?
- Uvidíš… A teď, co pro Tebe znamená že někoho miluješ? Co cítíš?
- No, chci toho člověka mít u sebe, být s ním.
- A dál?
- Cítím se s ním v bezpečí, bez starostí. Mám pak velikou radost a jsem šťastný.
- To je všechno?
- Ano.. Ne! On,… ten člověk mě taky miluje. Miluje protože i on je šťastný.
- Jen tak?
- Ne! Protože mě má… A protože když bude něco potřebovat tak mu pomůžu.
- A pomůžeš mu proč?
- Protože ho miluji!
- Dobře, teď mi odpověz znova. Co pro Tebe znamená, že někoho miluješ?
- No…. hmm… Já nevím!
- Zkus to.
- Tedy…Milovat někoho pro mě znamená obětovat se pro něj. Udělat pro něj cokoli. Cena může být jakkoli vysoká. Protože odměnou mi je jeho usměv. Odměnou mi je jeho radost. Odměnou mi je jeho štěstí.
- Výborně. Ale, co Tvoje štěstí? Co Tvůj pocit bezpečí?
- To všechno mám kdykoliv zaslechnu jeho hlas, kdykoliv uvidím jeho tvář, kdykoliv budu moci trávit třeba i jen zlomky vteřin s ním. Mám při každé myšlence na něj, v každé chvíli.
- Vidíš. A pak, že nevíš.
- Vím. Věděl jsem to, jenže…
- Jenže dokud to neřekneš, nedáš tomu tvar a podobu, je ten pocit nejasný. Proto jsem Ti neodpověděl a raději kladl otázky. Musíš to vyřknout sám. A pak, nemáš takhle větší radost, když jsi na to přišel sám, než abych Ti prostě odpověděl?
- Mám… Jenže, na co je mi pak ptát se, když stejně odpověď vím. Proč jsem na to prostě neodpověděl bez Tebe?
- A došel bys ke stejnému závěru? Kladl by sis Ty správné otázky? Ten rozhovor Tě obohatil a přesto jsi vše důležité řekl sám. Já jsem Ti mohl dát odpověď ihned, ale jak by jsi se pak cítil?
- Mizerně.
- Ano. Mizerně. Měl bys pocit, že jsi hlupák, příště by ses na nic raději nezeptal. Nejsem o nic víc inteligentnější než Ty, jen mám více zkušeností. Nemám zapotřebí Ti ukazovat o kolik toho vím víc než Ty, beztak se tyto rozdíly jednou setřou. Jen jsem Ti pomohl v poznání, tak jako si pomáháme všichni navzájem. Tím že rosteš Ty, rostu i já…
1 názor
Podáním ruky to začíná. Pusa na tvář a už to jede.
Já to myslel tak, že člověk si pořád říká jak moc miluje, ale až teprve po prvním rozchodu jsem poznal, co je to vlastně láska.
StvN: Tak to já za sebe musím říct, že jsem to poznala teprve při srovnání s předchozími "zkušenostmi" o kterých jsem sice vždycky věděla, že nejsou láska, ale bylo to to jediný, co jsem měla... A myslím, že se už nepotřebuju rozejít, abych to poznala.
Možná to bylo kvůli věku...možná taky ne...
Právě jsem se rozbrečela smíchem, což se mi už dlouho nestalo... takže děkuju Eliz, tobě Dane i tobě Leni, že jste mi to umožnili....:))) Dane...a jseš si jist....? :)))))))))))))))))
StvN: No... tak začneme komunikoovat sexem běžně...:)))
Upřímně...já po prvním rozchodu rozhodně nevěděla, co je to láska....taky odpovídá věku :) Ačkoliv si myslím, že to s věkem vůbec nesouvisí, protože někdo to třeba nebude vědět nikdy...:(
Koukám, fakt sem chodíš pravidelně, ale tohle je snad poprve cos mi i něco napsala..;) Říkáš že jsi nic nepozorovala? No, asi na tom něco bude, opravdu jím nebudu;)))
Ne, myslím, že GAY není, ale vlastě jsem o tom nikdy nepřemýšlela, ale nechová se tak ;)))
Je to zajímavé počtení ;o) někteří lidé vážně nevěděj, co v tobě maj, to souhlasím ;o)
A je v tom hodně pravdy ;o(
ale to je dobře ;o))
chlapče, ta slečna snad netuší, co v tobě má..:)
T* - je to užitečné dílko
chlapče, ta slečna snad netuší, co v tobě má..:)
T* - je to užitečné dílko
Všechno zní složitě, když to vyslovíš. Pokud to řekneš třema slovama zase tomu nikdo neporozumí, protože je to příliš jasné. Verbální komunikace nikdy nebyla dokonalá, jenže nic lepšího nemáme...;)
Mě se tenhle rozhovor líbí. I když se zdá být vedený o velmi zprofanoaném tématu, lze z něj izolovat krásnou myšlenku, která nás nabádá více koukat kolem sebe, než o něčem začnem mluvit.
Verbální komunikace je nedokonalá, ale umožňuje lidem zachovat si sami sebe. Já bych nechtěla, aby o mě někdo všechno věděl. Ani ten, koho miluji.
StvN: Myslím, že se ani tímto kanálem nedá dost dobře napojit :-)
Já myslím, žes to vystihl moc pěkně.Někdy je škoda ten pocit, který Ti obrací mozek a srdce stále dokola, pojmenovat, protože pak najednou ,,víš''. No, ale to je fuk, taky bych k tomu přidala hromady jiných věcí, ale ten rozhovor se mi líbí
Don´t_worry
31. 10. 2003
StvN: Člověk někdy propásne tolik věcí o kterých mu někdo říká, že je pozná tehdy a tehdy až příjdou, až je to smutné...
Odpověď odpovídá věku;)