Mimozemcům ku radosti

Nejsme dokonalí

Nejsme dokonalí jako Davidovi přísahající Horatiové. V klasicismu nabral lidský duch nejlživější ze směrů. Pravé umění je naučit se milovat nedokonalost. Všechny ty slabosti, co je jimi člověk poďobaný jak dítě neštovicemi, a Saudkovy manekýny s těžkými prsy a zadky, chyby, co stále opakujeme, a prohrané kauzy; vždyť i příběh Krista není o triumfu, ale o prohře člověka.

Jsme jako mravenci

Jsme jen mravenci na zeměkouli, není v nás nic magického. Ale máme tu jedinečnou schopnost vysnít si něco magického na druhých, nechat se tímto iluzorním bodem uprostřed druhého okouzlit, přímo pohltit. Říká se tomu touha. Nikdy ji nelze utišit, z definice je vždy nenaplnitelná, protože ten bod, za nímž se ženeme, není. Jsme nešťastní mravenci.

Vojta toho dne

Vojtovi bylo toho dne v oblacích příliš chladno. Jako velitel stíhačky rozhodl se namířit proti zemi. Zatáhl za páku a řítil se dolů.. Těsně nad zemí s rozbušeným srdcem probudil se v hotelové posteli. S tváří mezi ňadry bujné ženy popadal dech. Ta dál spala, byla ještě noc, i když Paříži bušilo srdce stejně mocně jako Vojtovi. Jen sen, oddechl si a blízkost ňader ho vracela životu a naději.

Mimozemcům ku radosti

Podolský bazén ještě svítí do vesmíru zprávu, že plavci stále nedoplavali své mokré sny o medailích. Na dně svítí zapomenutý puk a v páře zapomenutí homoerotici. A v bufetu holky s rozvlněnými vlásky pořádají kremrole, nezbytné sacharidy v pěně. Příjemně unavené a dole ještě trochu vlhké. Mimozemským civilizacím ku radosti.

Klauzura profesora Trontonyho

Nahlíženo oknem západně orientovaného bytu,jaro je skoro tady.Emeritní profesor Trontony pokuřuje viržinko pod stěnou z knih a opíjí se dobrým koňakem.V bytě na 5.avenue žije už půl století.Téměř z něj nevychází,protože všechno přichází k němu: lidé,události,věci,sny.A jak tak hledí skrz okno k červánkům,strop jeho bytu se začne chvět.To sousedka s milencem oslavují jaro způsobem vpravdě přiléhavým.

Uvnitř rubikovy kostky

"Uvnitř života je to jako uvnitř rubikovy kostky, domníváš se vědět, co je podstatou toho hlavolamu, ale nevíš." Na cele 55 dojedli z ešusů večerní menu a nastala zádumčivá chvíle. Někdo hraje karty, jiný píše dopis, z rohu škvrčí tranzistor. Pár mužů v modrých mundůrech sedí nad laminátovou deskou stolu a mudruje. U stropu mžourá slabá zářivka. Až s večerkou tma je zas osvobodí.