Protože...        existuje „Časnost a Věčnost“

     -a jednou se spojí

Pocta

                           Dvacátého dvanáctý          0:30

Z ů s t a ň,

Paměť mě smráká

do vyzáblých dlaní

ochablý stín

toho, cos býval.

Já   n e o d ch á z í m

- to TY a tělo zohavené

je z trupu ven

       ačkoli má

  na špalcích křídla

                        motor je rozpitvaný

                        ___ nebolí

                               nevzlétne ___

                        Tvůj stín se nakročil

                        ulpívá na mraze

                        tu kaluž

                        n e p ř e s t o u p í m

                        hledám tě

                                                                           v odraze

protože…

                       „Kdo v Něho věří, i kdyby umřel, bude živ,“

                                                                                               Michale!