Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+12 neviditelných
Pro hrst bobulí II. -pravěký western
datum / id05.04.2004 / 113928Vytisknout |
autorKandelabr
kategoriePovídky
zobrazeno6232x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Pro hrst bobulí II. -pravěký western

Zítřek skutečně přinesl velké činy, ale někam jinam a někomu jinému. Muž se pouze poflakoval celý den po osadě, okouněl, zevloval, očumoval, strašil děti, plašil domácí zvířata a neúspěšně se pokusil prodat pterodaktylí kožku osamělému žebrákovi. Nepomohl ani reklamní trik s tím, že si kožku oblékl od hlavy až k patě a ukazoval její výhody shromážděnému davu čítajícího onoho žebráka, který neodešel jenom proto, že neměl ani jednu nohu, asi šest harantů, kteří v kožkách nalezli zalíbení, ale neměli ani floka a dvě třicetileté babky, které si tak krátily čekání na to, až někdo vynalezne náboženství, aby mohly jít do kostela. Když už se snášel soumrak, zanechal Muž pobíhání ve smradlavé kožce, ale stále se nevzdával a začal publiku, které se rozrostlo o jednu zubatou praslepici vysvětlovat jedinečnost každé kožky a její identifikaci, již pracovně nazval pterodaktyloskopie. Nutno říci, že ani tímto tahem obyt svých kožek nezajistil, pralidé byli rozmrzelí a zklamaní, reptali a brebentili a vrátit vstupné nechtěli jenom proto, že žádné neplatili.

“Inu,” zašeptal do ucha svému věrnému šnekoni ,”s koží jsme valně nepochodili, což starý brachu ? Avšak to bych nebyl Muž (a ty bys nebyl šnekoň), kdybych se po prvním neúspěchu vzdával. Ovšem je pravda, že tento neúspěch není zdaleka mým prvním. Však můj milý šnekoni, věřím, že nastanou lepší zítřky a my dva, ty a já, se dočkáme svého prvního úspěchu. Zavez mě nyní do saloonu, ó, můj bujný, věrný příteli, tamo svlažíme svá vyprahlá hrdla. Mimochodem kožku bys asi nekoupil což?” Nelze nezmínit, že takhle blbě ke svému šnekoni mluvil pořád. Byl to nepěkný Mužův zlozvyk (asi jako šišlat na nemluvňata) a šnekoň tím dost trpěl. Ale svého pána měl rád a tak mu to trpěl. Vyrazil tedy jako střela a druhý den k večeru již byli u saloonu. Muž netrpělivě seskočil na zem, rozrazil rozvrzané kamené dveře a rázným krokem vpadnul do temného přítmí saloonu. Byl to brloh vskutku příšerný, začouzený a vyuzený generacemi opolidí strážícími oheň jež hořel uprostřed. Kolem se soustředila četná individua a hojně čmárali klacíky po zdech, ženy neustále žvýkaly bobule, až se jim za ušima dělaly bobule. Muž vrazil dovnitř rázněji než zprvu zamýšlel, protože ho mírně popostrčily zavírající se kamenné dveře. Upadl tváří na zem do hromady sazí a věděl, že bude všem pro smích. Leč nestalo se tak, neboť tímto způsobem do saloonu vstupovali všichni. V saloonu bylo ticho, že by se v něm krve nedořezal. Muž vstal a jak kráčel k ohni, věděl že ho pozorují tisíce očí, z nichž 12 patřilo lidem a 1988 bylo bleších. Dělal jakoby nic. Přišel až k baru.

“Dvojitou whiskey pro mě a mého šnekoně!” řekl beze slova.

“Šnekoňům nenaléváme” řekla cedule nad barem.

“Přečtěte si ceduli,” zaculil se barman.

“Šnekoňům nenaléváte jo?” zeptal se výhružně muž.

“JO” pořád se culil barman.

“A proč se tak culíte? Co je tak směšného na ubohém vyprahlém šnekoni?”

“Promiňte,” řekl barman, “ale já už se bál, že ta cedule tu visí úplně zbytečně. V životě si tady nikdo nic pro šnekoně neobjednal.”

“ Ach, tak to je ovšem jiná,”rozzářil se Muž, “ to chápu, víte, já sám dělám podobné cedule a jsem rád, když vidím, že má práce a práce mých kolegů není zbytečná.”

“To si pište. Na důkaz toho, jak skvěle funguje, nechám vašeho šnekoně zdechnout žízní přímo na svém prahu.” mile se usmíval barman.

“Obávám se, milý pane, že by se mu to příliš nelíbilo, ó mému hrdému plnokrevníkovi s plavou hřívou.”

“Pro mě za mě, ať si zdechne klidně i na jiném prahu, když se mu můj nelíbí.”

“Obávám se pane, že urážíte mého zvířecího přítele, jehož svalnatá noha duní prérií co hrom.”

“Tak si s toho nic nedělejte.” navrhl dobrácky barman.

“Pane, vy zneužíváte toho, že nemám žádnou ženu a tudíž vás nemohu vyzvat na souboj bobulemi!”

“Přesně tak. Dáte si teda něco?”

“Dám si whiskey a trilobití hamburger.” řekl Muž a sedl si k ohni.

Po chvíli již popíjel ohnivou vodu, křoupal trilobita a přemýšlel nad novou marketingovou strategií, když najednou mu něco zaskřípalo mezi zuby. Zašátral v puse a vytáhl malou kamennou destičku. Obracel ji v prstech a všiml si, že je na ní nápis. Zaostřil své praoči a s námahou četl:

VSE JE PRIPRAVENO stop CEKAME TE V SALOONU stop BUD NENAPADNY stop ZB

 

A skutečně, když zvedl oči, stál před ním malý chlupatý skrček.

“To jste vy?” zeptal se hlubokým hlasem.

“Ano.” Odpověděl po pravdě Muž, protože to skutečně byl on.

“Nenápadně mě následujte” šeptnul skrček a vytratil se ze saloonu.

“A proč?” zeptal se Muž. Ale skrček už byl venku ze dveří.

Muž vůbec nechápal, co se to děje, ale na to byl zvyklý.Jako zdatný obchodník uviděl svou příležitost, vzal tlumok a vyběhl rychle za skrčkem.

“Počkejte na mě! Mám i dětské velikosti! Padla by vám jako ulitá!”

 

(pokračování)

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.12.2004 00:00:00nasros
pokračování prosím!!!!
01.09.2004 00:00:00Android
Sqělééé*TiP
28.07.2004 00:00:00Zbyhoň
Doufám, že se neurazíš, když si za dva díly tipnu jenom tu. Zato je to pořádnej tip!
23.07.2004 00:00:00alina
joooo!!!*

... a bude to ještě pokračovat????
22.05.2004 00:00:00sleeping_beauty
jednička byla lepčí
tadle je moc dobrá :-)
*
04.05.2004 00:00:00pozorovatel
Moc dobře napsaný. Bavilo mě to číst.
Tip.
04.05.2004 00:00:00pozorovatel
Jen mi je líto, že se tu tak málo vyskytuješ...
09.04.2004 00:00:00Witch
:o))) pěkný, tenktokrát občas s překlepem, ale neva... těšim se, co bude dál *
08.04.2004 00:00:00Kodynie
Pokračuje to slibně. Pokračováníé si opět nenechám ujít. ;-)
08.04.2004 00:00:00Kytiii
už aby to tu bylo :o)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.