Eritrea Night

Byla noc, typická Eritrejská noc. Hlučný generátor-zdroj elektrického proudu, se najednou zastavil a v poušti se rozhostilo ticho. Muži ve stanu zneklidněli. Zhaslo jim světlo, právě když hráli karty - tento druh přijatelného hazardu. V nastalém tichu se ozval řev šelmy. Všichni vyběhli před stan, byli ozbrojeni. Nejprve hodil do tmy svůj oštěp domorodý průvodce Guli, za ním a možná i současně vypálil naslepo ze své kladkové kuše Barnett Daemon i Libor. Do témné noci vystřílel celý zásobník své automatické útočné pušky Steyr i jejich německý přítel Bruno. Střely se stopovkou svítily po celou dobu letu a prozrazovaly svou dráhu v černo černé neproniknutelné tmě. Plameny u ústí rovněž nakrátko osvětlovaly blízké okolí.

Jako poslední se vybatolil ze stanu Vladímír, který v té tmě zakopl. I on se přidal a i on střílel ze své pětačtyřicítky na neviditelnou šelmu, která se zdála být tak blízko. Jakmile utichla ohlušující střelba, nastalo hrobové ticho. Libor se vrátil do stanu. Za chvíli, která mohla trvat minuty, osvítil naše přátele mocný kužel ostrého světla. Byl to Libor, který v pravačce třímal zdroj světla – vysoce svítivý xenonový světlomet. Všichni si oddechli a přestali na něj mířit. Pomocí světla opět nahodili generátor a zjistili škody. Na zemi někdo ležel – byl to Guli. V břiše měl ránu, kterou musela zcela očividně způsobit těžká kule ráže 45. Pro jistotu šli do pouště na průzkum, kde nic nenalezli a celí zklamaní se vrátili, aby mohli hrát karty až do rána. Hrálo se o to, kdo pohřbí Guliho.