Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+13 neviditelných
cyber
datum / id23.12.2004 / 138600Vytisknout |
autorexorcista
kategoriePovídky
zobrazeno3687x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůHledači literárních pokladů,
Prolog
povídka o alternativní možnosti využití virtuální reality
cyber
 

NEW AGE


Kolem se rozprostíral obrovský komplex. RJ si upravil na prsou tabulku s nápisem New age. Byla to jeho autorská značka a nesl ji každý jeho výtvor. Stál na jedné z mnoha přístupových ramp a sledoval pozorně okolí. Včera při každodenní kontrole narazil na vir. Aktivoval antivirový program a doufal, že si s tím poradí. Smůla. Dneska prošel záznamy a zjistil, že vir napadl a asimiloval antivir a prohání se programem vesele dál. To ho naštvalo. Udělal pár kroků a opět se rozhlédl. Nic nepřirozeného neviděl. Pozvedl k očím digiscaner a přepnul na sonar. Žádné neobvyklé funkce se nezobrazily. Zavrtěl hlavou a znovu se podíval okolo. Klidný chod programu vypadal jako vždy. " Průzkumník," ohlásil se do komlinku. " Operátor, co se děje, máš ho?" Odpověděl mu dívčí hlas. " Ne, tady nic není. Ani náznak po napadení." " A co nám teda zničilo antivir?" V otázce zazněla směsice ironie a jízlivosti. " Že by to byl Lenin?" Oplatil jí stejnou kartou a znovu udělal několik kroků. Moc dobře věděl, že vir tam někde je, ale neviděl ho. A co víc, nemohl jej ani lokalizovat vyhledávacím programem. Okolo právě proplouval Lehký Obranný Antivirový Podprogram. RJ mu pokynul na pozdrav a otočil se na druhou stranu. Okamžik poté jej kupředu strhl akcelerovaný proud binární energie. Přímí zásah do zad. Ochranný AVpancíř naštěstí vydržel. Ještě v leže se otočil. Zahlédl ještě, jak nevinný LOAP přetekl do neforemné koule a ke standardní výzbroji jednoho kanonu si přidal ještě další dva. " Operátore, napadení průzkumníka, žádám o aktivaci zbraní." Zařval do komlinku a převalil se na stranu. V té chvíli mu začaly po prsou tancovat zaměřovací paprsky. Zděšeně se podíval na útočníka. Transformace se už skončila. Asi deset kroků od něj levitovala koule a z postraních zaměřovačů na kanonech hledala nejslabší místo jeho AV pancíře. Polkl. Paprsky se zastavily. Násobiče energie ve zbraních se rozhučely. " Nééé," vykřikl a zaclonil si rukou oči. Záblesk. Ticho. " RJ, jsi v pořádku?" Hlas ze sluchátek se mu zařízl do uší. Spustil ruku. Kousek před ním dohasínala záře. " Tak sakra něco řekni!" " Jo, sem ok, kdo to střílel?" " LOAP. Když se ten vir demaskoval tak ho antivir hned lokalizoval a vyslal ho tam." " On se dokáže maskovat jako náš software. To je neuvěřitelné." " RJ, aktivovala jsem ti zbraně. Raději, přejdi na druhou úroveň obrany." Pokýval hlavou a na ovladači na zápěstí vyťukal sérii příkazů. Jeho oblek zareagoval okamžitě. Pancíř na prsou a hrudi znásobil svou tloušťku. Na zádech se vytvořil energetický zásobník a propojil se s okruhem brnění. Na stehnech se vytvořily přídavné AVpláty a holeně překryly chrániče z bot. Na rukávech obleku proběhlo propojení obvodů a zesílená energetická ochrana dodala jeho postavě lehký brčálově zelený přísvit. Sáhl si k opasku. Vytáhl magnetický přemazávač a zkontroloval propojení s celkovým energetickým obvodem. Nahodil zdroj a pozoroval poslušně nabíhající kontrolky zbraně. Škodolibě se usmál při pomyšlení na vir a zbraň upravil k okamžitému použití. Napřímil se a založil ruce na prsa. Tenhle pocit absolutní vlády miloval. Zaklapl hledí přilby a podíval se na monitor digiscaneru. Vzdálená odezva. O několik podlaží níže byl zachycen výskyt viru. Přivolal si flip a nechal se dopravit na místo lokalizace. Asi byl v paměťovém centru. Do nedohledna se v okolí táhly pásy adresářů a nekonečné řady informací byly přerušeny jen občasným vytažením některých z nich. Podle digiscaneru se vir nacházel několik metrů vlevo. Pomalu kráčel daným směrem. Bylo mu jasné, že vir je natolik inteligentní, aby se zamaskoval jako cokoli. Opatrně našlapoval a tipoval odkud se objeví hrozba. Digiscaner klidně odtikával kroky. Zastavil se. Něco tu nesedí. Podíval se na monitor přístroje a zjistil, že podle něho se vůbec nehnul z místa. Rozhlédl se okolo. Klid. Pak ho něco napadlo. Podíval se ještě jednou na digiscaner. Na monitoru se chechtal digitální ksichtík. Zahodil přístroj co nejdál dokázal a tasil. Digiscaner se přemorfoval do podoby adresáře a zapojil se do jednoho z řetězců. RJ namířil zbraň na řetězec a doufal, že ho má uživatel zálohovaný. S virem to odneslo i dalších patnáct adresářů okolo. Mezeru okamžitě zaplnily kopie ze zálohy a běh informací pokračoval. Oddechl si. Takhle rafinovaný vir ještě neviděl. Ale měl pocit, že tohle nebyl poslední exemplář. Pozoroval okolí. Nic. Pak zaslechl za sebou něco jako zavrčení. Udiveně se otočil. Ze vzdálenosti pár kroků hleděl do tváře zvířete, které by se dalo popsat jako kříženec dogy a medvěda. Zamířil. Zvíře couvlo a vycenilo zuby. Oči se mu tak nějak podivně zeleně leskly. Vypálil. Mutant se malebným skokem přenesl ze svého místa a přistál daleko za ním. RJ se otočil a pozvedl zbraň k dalšímu výstřelu. Ruka mu strnula. Zíral na postavu, co stála před ním. Robusní postavička, s puškou v ruce a navlečená do AVpancíře, který nesl značku New age. " RJ, co se to tam dě ...?" Dívčí hlas zmlkl. RJ třeštil oči sám na sebe a nic nechápal. Vir, který by mohl reprodukovat lidské myšlenkové procesy byl přece vyloučen. Na sucho polkl. " Co jsi sakra zač?" Vypravil ze sebe chraplavě. " Já jsem ty!" Zaznělo mu ve sluchátkách. " To ... to neni možný, nemůžeš přece zkopírovat moje myšlenky, ty jsi jenom počítačový vir, to nemůžeš dokázat." " Vsadíš se? Tvoje myšlenky jsou jenom elektrika, jakmile ses napojil na ústřední síť, dal jsi mi neodolatelnou šanci asimilovat tě, ehm, díky." " Operátor, průzkumník v ohrožení ... sakra dostaňte mě ven !" " Jenže ona tě neslyší. Vyřadil jsem komunikační okruh - mám rád soukromí." RJ se nevěřícně díval na sebe a naprosto se ztrácel v přívalu myšlenek. Ruka mu klesla. " Kdo tě vytvořil?" " Není to jedno? Stejně už zdaleka nejsem to co jsem byl na začátku." " A cos byl na začátku?" " Neškodný vir," RJ to nemohl poznat na tu vzdálenost, ale přísahal by, že se usmál," napadal jsem úplně všechno a úplně všechno absorboval, kopíroval, přetahával a sbíral do sebe. Když jsem se dostal do ústřední sítě, natáhnul jsem do sebe nepředstavitelná kvanta informací. Ale stále jsem byl jen vir. Vir, jednající podle nastavení a kopírující vše co bylo dostupné. Seděl sem v síti a přetahoval každou informaci, co se v ní objevila. A pak se najednou objevilo něco jiného. Naprosto nejednotná databáze, plná zvratů, úsudků, logických i irelevantních výsledků. Databáze, která se pořád měnila. Byls to ty! Tvoje myšlenky proceděný skrze virtuální helmu." RJ nebyl schopen slova. Našel vir, který dokázal obsáhnout lidskou mysl a osvojit si její používání. Zakroutil hlavou. " To musí být nějaký žert. To přece není možný." " Proč?" " Protože lidská mysl je tak obsáhlá, že ji nedokáže zkopírovat žádný počítač!" Poslední slova už skoro křičel. " Já jo." RJmu to vyrazilo dech. Čekal složitou obhajobu jeho názoru, ale on mu poskytl pouhopouhá dvě slova. Chvíli si musel formulovat myšlenky, než ze sebe dostal:" Jak ... jak to, že ty jo?" " Mám naprosto dokonalý komprimační systém. Mám ho už od samého začátku." O RJho se pokoušely mrákoty. Tomu nemohl uvěřit. V dávno zapomenutých vzpomínkách se přenesl na školu, kde studoval robotiku. Vytvořil tehdy neškodný vir, který informace neničil, ale sbíral. Vymyslel tenkrát převratný komprimační program, takže ať vir absorboval kolik chtěl informací, zůstával stále poměrně malý a těžko zjistitelný. " Ty jsi NEW AGE!" Vykřikl RJ a vytřeštěně zíral na svůj výtvor. " To jsem možná byl kdysi, ale teď jsem ty, a skrze tebe se přesunu i do myslí ostatních lidí a skrze ně dál a dál a pak budu v myslích úplně všech!" RJ byl strachy bez sebe. Vytasil pušku a střílel.

* * *

V malé laboratoři si RJ sundal virtuální helmu. Byl zpocený. Naproti němu stála dívka v bílém plášti a pomáhala mu. " Dostal jsi ho?" " Ano." Odpověděl. " Byla to fuška, bránil se jako lev, ale dostal jsem ho." Podíval se na ní a řekl:" Víš co? Ukážu ti ho." " Tak jo." Usmála se dívka a hmátla po druhé helmě. RJ sledoval s úsměvem jak si ji nasazuje a jeho oči, bůh ví proč, měly podivně, počítačově zelenkavý přísvit.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

15.09.2005 00:00:00Lucie_Plocová
Chybí mi v textu odstavce! Ale obsahově to stojí za to. Četla jsem to jedním dechem, takže tip... (a přesun do klubu)
15.09.2005 00:00:00exorcista
díkets :)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.