Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Opium

Výběr: Elyanne, Print
15. 12. 2004
4
0
1540
Autor
Matyjustin

rozzuřený chtíč

přespolním během v noci plné hvězd

seděl zkouřený v pokoji a ťukal něco do kláves

byla mu zima na prsty

od toho jak psal

i od hulení,

který, cítil, že přehnal

cítil bolesti těla

cítil dým a nemoc

válelo se mu to v těle

jako válce

se nedají vytknout krutosti

 

jednou mi vědma

taková tetka, který se nedalo uvěřit,

hádala z ruky,

tolik holek budete mít

:o)) ha, to tak…..(panic)

tolik peněz budete mít – žádnej „Ročíííld, ale do kapsy hluboko nebude“

(Pýcho, pýcho zmiz a nadutosti pokrytecké ….VEN!)

 

Bože, jak se někdo může tak.zh…….

 

Jako kluk jsem střílel z kuže….

z ramínka a prkna (jak jsme se jednou smáli s ženskou v práci,

která o sobě tvrdila, že je chlap,

protože už tomu…sama…začala věřit….)

…jako kluk jsem střílel z kuše

Pepa tenkrát přines nějaký kuličky z molitanu,

který nasbíral u chemičky.

 

„Au!!“

 

zařval jsem jednou,

když jsem jí za barákama dostal pod balkonem

už ani nevim kam

 

Pepa, ten buclatej starostnej a slušně vychovanej, Pepa

rozeběhl se ke mně, aby se co nejvíc objímal

na znamení „Jhee, promiň, promiň!“

 

„…a vidíš?“ řekl Pepa „…kdyby tam nebyla ta kulička, bolelo by to jako prase“

Bolelo to jako prase a nic na tom neměnilo, že kulička byla kuličkou!

 

(…úsměvy… - ježhiš, já se ale…zk….)

 

poslouchali jsme rodinku, když už každém z naší

podolský party

začínal nasávat svět

a svět ho k sobě pouštěl…maloměšťácky…

 

jen pár jedinců ještě přežívalo

v šedých vigvamech

vyměňovali si mezi sebou kazety z „D Čááárd šou“

 

hráli ještě volej

poslouchali rodinku

a mizeli si z myslí

jakmile začli nasávat svět

 

já nějak nenasával

byl jsem nasáván

jako ten špek, kterej je skvělej

 

lituju toho, kdo tohle bude číst

a světim toho, kdo si to přečte

do

konce (vím…dohromady, gramatičtí rejpalové!)

 

kutloch z knížek

příliš slušně vychovaný

sny

…spoustu snů

………a pohádek

 

no, no…třeba tu o tý krásný holce,

která měla vlasy do mikáda, no….přece ta

cos jíííííí tak bral….

   a nebo taaaa, no ta úžasná….

 

anebo to snění o skvělym životě…

jak taky jinak!

 

říká se

in vino veritas

in tódo veritas

 

výročí….tak jsem přines vínko

a ona měla hulení

 

a já

že jako nic to nedělá

a vona, tak pořádně

a pak jsem měl kolotoč, kolotočů

od bolesti světa, po vševědění a rozjařenost

a taky chuť jí zabít…(při milování) …snad možná proto,

že jsem už tenkrát viděl

jak jsi se mi teď odcizila

jak se schválně odcizila

 

tenkrát jsem ještě nevěděl

a usnul PÝCHA!!! na vavřínech

 

jsem teď v jedné experimentální laboratoři

jménem JÁ

tudy zatáhnu a vypije se panák

tandlenc tuknu a začne to hulit jako fabrika

do tohohle kopnu

a zkouří se to nechutně

 

teď právě kopu

a asi jsem kopnul hodně :o))

 

a do toho pocustone

 

a do toho velmi zvláštní

prozření a prozírání,

že svět je kurva

 

….(ale stejně nejdu na kolena…)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru