Take a free ride

Jsem jako pětikoruna, co se zrovna postavila na hranu.

V.A. stál na kamenném zábradlí kamenného mostu. Nakláněl se dopředu a dozadu. Doufal, že foukne vítr a svrhne ho na tu správnou stranu.

Doufal, že tenhle problém zase vyřeší někdo jinej.

Díval jsem se na toho idiota....

Nemluv tak, okřikla ho H.

Jo. Promiň. Koukal jsem na něj, jak se snaží trefit nějakou mincí do automatu na čokoládový tyčinky. Netrefil se ani jednou. Mince padaly na zem, on je sbíral a zkoušel to dál. Přišel jsem si v tu chvíli jako bůh. Stál jsem na schodech a viděl pode mnou toho človíčka jak se snaží prát se životem, přitom taková blbost, že jo, čokoláda. Odešel jsem.

V.A. stál na kamenným zábradlí kamennýho mostu a doufal, že foukne vítr nebo přijde někdo a strčí do něj. Doufal, že tenhle problém za něj vyřeší zase někdo jinej.