Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVe tvých rukou
Výběr: Fouckault, Print
01. 07. 2005
19
0
4276
Autor
drfaust
Ve tvých rukou
Obloha,
v převaze nad ptactvem,
padá.
Samopohybem ústí sníh
do tvých stop.
Znovu a znovu bílé,
tvůj osud přepsaný.
nemohu nic... škoda:-), třeba jindy. vyzradím na básničku jen to, že měla konkrétního adresáta.... a on ji ze své pozice, která je ovšem naprosto obecná, možná, neunikátní (ale text se k ní významově odvolává) "pobral"... takže to vyprázdnění obsahu...
a byli i jiní, které oslovila
já nevím, dumám nad tím... text se, asi, pohybuje na hraně...
Autor se ptá: existuje stav, kdy jsem si svým dílem jist?
Odpovědí by snad mohla být nějaká báseň.... napíšu-li kdy ještě nějakou.
To chvenie a určitá "neistota" je to, čo otvára báseň pre čitateľa, čo ju tvorí MIMO Teba. Myslím, že práve toto je cesta k "presahu".
Už zase snežíš
prehraté stopy nahrávky
aké nadhadzuje sneh
a vymazáva
a kreslí
a vymazáva
POSLEDNÍ
(Vladimír Holan)
Poslední list se třese na platanu,
neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné.
Třesu se, Bože můj, neboť tuším,
že brzy umřu a pevný měl bych být.
Z každého stromu spadne i ten nejposlednější list,
neboť on není bez důvěry k zemi.
Z každého člověka spadne i ta poslední přetvářka,
neboť prkno v márnici je docela prosté.
List nemusí tě, Bože, prosit o nic,
dal jsi mu růst a on to nepokazil.
Ale já...
tři_černí_mravenci
04. 07. 2005tři_černí_mravenci
04. 07. 2005
Ano, ten první verš se mi také moc líbí. Ale pak to jde tuze do ztracena a stává se to zas jednou z těch básní, které já nemám moc ráda - alespoň ne v převažujím množství. Neboť o takových platí jedno z tohoto:1) nemají vůbec žádný význam, 2) význam zná pouze autor, 3) každý si tam najde ten význam, který právě chce. Což může být sice občas dobré, ale opět - ne stále. Navíc se stále nemohu zbavit dojmu, že psát bezobsažnou poezii je přeci jen o něco snažší, než psát obsažnou. Ale to je dost jednoduše řečeno, uznávám.
Velmi dobrá báseň, a nemyslím, že by pointa zde byla jakkoliv násilná, řekl bych, že byla dána jako základ a vše ostatní k ní směřuje a i ve verších o převaze oblohy nad ptactvem či o samopohybu sněhu lze nalézt víc než jen lyrické okvětí. - tip
slunicko85
01. 07. 2005
Obecnější poznámka, nevztahující se přímo k tomuto dílu :
U některých autorů je zřejmé, že dlouho museli pracovat na svoje jméíno, než-li začalo jméno pracovat na ně. Autorovo jméno samotné je již z podstaty zárukou spousty pochvalných kritik. Kolem autora se vytváří skupina obdivovatelů, případně napodobovatelů. Bude-li stejná věc vydána pod jiným jménem - neštěkne po ní ani pes...
Konkrétní poznámka k tomuto dílu :
pomalé, modrobílé, těžké, smutné a pro mě prázdné
REDH0T: samozřejmě, tomu se nedá zabránit a platí to i otištěné literatuře... i když tam to všechno je na dýl... neboť tady mohu odpublikovat text okamžitě... tam trvá vydání sbírky přes rok... a proto je to tam méně vidět... navíc se tam o těchhle věcech taktně mlčí... z mnoha nejrůznějších důvodů...
konkrétně k dílu: co naplat, básničku netřeba obhajovat, musí to umět sama... buď prostě uspějej, nebo ne.
dík za zastávku.
u málokoho se zastavím s takto dlouhým textem (s výjímkou naší NeoPísmácké diskuse :o), protože vím, že málokdo umí naslouchat slovům druhého. Cítí z těch slov osobní zášť a útok
U tebe jsem se bát nemusel, Vaše velkorysosti :o)