Misery nezemře

Jméno Stephen King nemusím představovat ani těm nejzarytějším odmítačům kvalitní hororové literatury, jelikož je jedním z nejzfilmovávanějších autorů naší doby. Sice s různými výsledky, ale i tak se zatím nikdo nemůže pochlubit tolika knihami a povídkami převedenými na plátno(možná jedině Shakespeare). Od Carrie, přes Osvícení, Sleepwalkers, To, Hřbitov domácích zvířátek, Žhářka, Zóna smrti, Dům v Růžích, Vykoupení z věznice Shawshank, Časožrouti, Zelená míle, Tajemné okno... Není téměř možné vyjmenovat všechna jeho díla, napsal okolo čtyřiceti románů a bezpočet povídek a mnoho z nich bylo natočeno a sám je buď režíroval, nebo jako Hitchcock vystoupil v nějaké epizodní roličce.

Svou tvorbu sám shrnuje těmito slovy.(není přesná citace) Představí si situaci, hrdinu a dál už jen popisuje, jak se z té situace hrdina dostane a co se mu stane. A všecko záleží jen na hrdinových schopnostech.

A je to tak. Když čtete jeho knihy, případně se díváte na filmové adaptace, jako byste sledovali skutečné lidi. Jako by tohle byl soused a tamto zase jeho manželka. Jako byste tohle dělali každý den i vy, vaše žena, matka, rodina. Takhle se chová můj známej a tohle je celej brácha. Jeho knihy jsou zaplněny skutečnými lidmi, ne papírovými postavami, jimiž se to v dnešní literatuře jen hemží.

Misery nechce zemřít patří k jedné z několika lepších adaptací jeho děl. Bezpochyby díky skvělé režii, obsazení a samozřejmě i úžasným hereckým výkonům(Kathy Bates dokonce dostala za roli Annie Oscara za hlavní ženskou roli). Tento film je atmosférou doslova nasáklý, atmosférou strachu, nenávisti a šílenství postupně budovanými od začátku a příjemně gradovanými až do bouřlivého závěru.

Zajímavé na tomto snímku je i to, že postava, zmíněná v názvu ve filmu vůbec nevystoupí, a vlastně ani nic nedělá. Je to totiž literární postava, kterou stvořil spisovatel Paul Sheldon a sklízí s ní po celém světě obrovský úspěch. A nejvíc u Annie Wilkisové, jeho fanynky číslo jedna. Paul, jako ostatně vždycky, dokončuje v horách, kde napsal svou první úspěšnou knihu, svůj další román. Ale tento je něčím jiný. Misery, ta milovaná a zatracovaná Misery, hrdinka, svůdkyně a bojovnice, v něm umírá. Paul chce prostě skončit a začít odznova jinde a jinak. Při cestě domů se mu však stane nehoda a Paul havaruje a zlomí si obě nohy. Z auta ho zachrání právě Annie, která v těchto místech žije a odvede jej do svého domu na samotě u lesa. Když zjistí, kdo je muž, kterého zachránila, je nadšená a vyprosí si, aby si mohla jako první člověk na světě přečíst jeho novou knihu. Ale jaké je překvapení, když osoba, která jí dodávala síly žít, žena, díky níž její dny byly barevné a ne jen směsicí černé a bílé, zemře. Annie je zdrcená. A co tedy dělat? Co jiného, než přinutit Paula pochopit svou chybu a nechat jej napsat novou knihu o Misery. Dobrodružství jen pro Annie. A tak Paul píše. A nikdo jej nehledá, protože nikdo neví, co se stalo. A všechno je udušeno pod dvoumetrovou pokrývkou sněhu. Vztahy mezi oběma hrdiny se vyostřují, Paul se pokusí několikrát utéci, ale nedaří se. Z původně příjemné a milé Annie se začíná stávat ďábel s děvčátkovským úsměvem, který je velmi lehce podcenitelný, což poznal nejen Paul. Vše spěje k rychlému konci, který nenechá nikoho na pochybách, že přestože tato historie je u konce, nikdo z ní nevyjde stejný, jako do ní vešel.

A jen taková perlička, dokonce ani Stephen King nevěděl, jak má tato kniha skončit. Původně uvažoval o tom, že co by bylo pro poslední knihu Misery lepší, než skončit zabalená v kůži Paula Sheldona? Ale kdoví, třeba tak i skončí?