Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+8 neviditelných
Harmonikář
datum / id17.12.2005 / 186779Vytisknout |
autora2a2a
kategoriePovídky
zobrazeno15632x
počet tipů122
v oblíbených11x
do výběru zařadilvesuvanka, Print, jan(ek), Fouckault, dream, Markéta, Zbora,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Harmonikář

 

           undefined  HARMONIKÁŘ

                           
 

Tuláci kde jste?
Oken stejně jako hvězd
a o talíř víc

 

HARMONIKÁŘ        (17. 12. 2005)

    

Motoráček byl téměř prázdný. V jiné dny vozí zpozdilé návštěvníky barů nebo dělníky z odpoledních směn, ale o Štědrém večeru jsou lidé doma. Těch několik málo cestujících mlčelo. Vesnice a městečka podél trati byly dnes vzhůru o něco déle, a tak  měl  měsíc společnost. Občas se na okně rozprskly vločky, když některá nepozorná větvička zavadila o sklo, ale ve vyhřátém vagóně byl každý pohroužen sám do sebe.  Pojednou vlak zastavil. Chvíli se nic nedělo, než si všichni uvědomili, že motoráček stojí uprostřed potemnělé krajiny a tázavými pohledy hledali odpověď. Konečně nakoukl průvodčí. 

"Minutku strpení, je tam fujavice, musí prohrnout kolej, už jedou" a zmizel v kabince strojvůdce. Cestující se schoulili zpátky do svých míst. Jen dvě ženy se začaly o něčem dohadovat. 

"Ne, neblbni, seď,"  tahala jedna druhou za ruku. 

"Ale nech mně, nebudeme tady přece jako o funuse"  zvedla se druhá a otočila se do vagónu.  "Tak si zazpívejme, jsou přece Vánoce," a aniž čekala na odpověď, spustila "Já mám gálanečku ..." Její veselé oči těkaly po ostatních, a i když se nikdo nepřidával, nevzdávala se.

V koutě u dveří  podřimoval postarší muž. Musel někde upadnout, alespoň se tak zdálo podle roztrženého rukávu a špinavých kalhot. Ve vyhřátém vlaku si zjevně liboval, ale nenadálý zpěv ho vyrušil. Zvedl oči, chvíli se rozhlížel a začal pátrat po kapsách. Zato voják, vracející se z vycházky, předstíral, že je pohroužen sám do sebe. Jen babička, poslední z pětice cestujících, se usmívala, jak to umějí pouze babičky. Konečně muž u dveří našel, co hledal. Foukací harmoniku. 

"Znáte to, poslední den v práci," rozhlédl se trochu nejistě po ostatních a nenápadně se nohou snažil zasunout pod sedadlo velkou plastovou kabelu. Nečekal na nic, rychle si nasadil harmoniku a už odvážnou zpěvačku doprovázel.

Mezitím se postavila i druhá žena. "Omluvte nás, trochu jsme si cvrnkly." Ale to už zpěvačka zanotovala další a pohotový muž s harmonikou znovu nezaváhal.  Ozval se potlesk. Babička. Přidal se i voják. Zpočátku trochu váhavě, spíše ze zdvořilosti, aby nevypadal jako škarohlíd, ale chování obou žen jej zjevně zaujalo.

"Víte," pokračovala zpěvačka, "chtěla jsem být jako Simonová, nebo ta, no, co s tím Matuškou …  Pilarka," rozpomenula se. "Ale maminka říkala,  že nemám pěkné nohy a tak jsem  tramvajačka," dodala vesele.

Babička o dvě sedadla dál vytahovala cukroví. "Jela jsem za dcerkou. Nějak jsem to letos popletla. Jezdím každý rok, ale zapomněla jsem, že chtěli na rekreaci. Dostala poukaz z práce,"  vykládala s patřičnou pýchou.  "A vy, vojáčku, pojďte taky,  a nestyďte se."

Zpívali všichni. I průvodčí se vrátil. Voják písničky příliš neznal, a tak alespoň notoval. A ženu, která svou  kamarádku zpočátku omlouvala, bylo slyšet nejvíce. Nikdo ani nezpozoroval, že se motoráček znovu rozjel.

. . . . .

První, obdařen rozpustilými polibky, vystoupil voják. Na další zastávce pak obě ženy. Babička byla poslední, které harmonikář pomohl ze schůdků. Vrátil se na své místo. Motoráček nezúčastněně    uháněl do noci a naproti vybíhala  rozsvícená okna. Chvíli je sledoval a usnul.  

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.09.2016 22:01:35a2a2a
redaktor poezie

IQ nick, a pak že mé povídky nejsou pro inteligentníhi čtenáře. Děkuji,

23.09.2016 18:27:58IQ nick
U druhého odstavce mně naskočil film Kalamita, ale dál se to odvíjí jako na Ladově obrázku. Dýchla na mě atmosféra starých dobrých časů a jakéhosi vánočního zjihnutí.
Myslím, že napsané to je s citem, vkusně a bez patosu. b:-)
05.03.2016 18:21:33a2a2a
redaktor poezie

carefaul, díky alespoň za ty krásný oči a zbytek je více na čtenářích než na mně.

05.03.2016 16:24:39careful

Jsem se na to podívala hlavně z toho důvodu, že jsem chtěla vědět jaké mistrovské dílo tu má takových tipů...no na mě je to obsahem jak řádně uleželý nutrií hovno ...ale nemůžu říct, že by to bylo špatný...ale tak snad sám víš, že tolik tipů to má jen z toho důvodu, že se to tu válí 200let a pro tvý krásný oči... v podstatě se nedá nic vytknout, ale žádná bomba se taky nekonala...

08.12.2015 13:12:26Gora
redaktor poezie a prózy

Pěkný příběh, podle mne dnes už téměř nemožné jej prožít. Takové ty lidové postavy jsou do povídek jedinečné, myslím.          /T.

30.09.2015 15:29:03Gora
redaktor poezie a prózy

Má to prima atmosféru...

26.02.2014 22:33:23kopretina1

Mám na mysli tzv. Švestkovou dráhu Již několik let jezdí vláček o prázdninách pro turisty na trase Lovosice - Most . Nevšední zážitek hlavně pro děti. Zdravím. :-)

http://sd.severoceskedrahy.cz/o-svestkove-draze

26.02.2014 21:57:03a2a2a
redaktor poezie

kopretinko1, děkuji a chci se zeptat, máš na mysli motoráček mezi Brnem a Oslavany? Před asi 5 léty jsem tam jel naposledy, byl to už takový modernější motoráček a ani jsem nepoznával okolí, ten příběh je starý 43let, ale stále vzpomínám a děkuji.

26.02.2014 20:56:48kopretina1

Moc příjemné čtení. O prázdninách je možné se svézt motoráčkem jako před lety, jen tam nikdo nehraje na harmoniku a nezpívá jako v té Tvé milé povídce. Vždycky jedou děti a tak je také veselo. :-)

***

13.05.2012 10:27:18Garth
hřejivá :)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.