Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkrz labutí krk
23. 03. 2006
7
2
2288
Autor
Vihar
Z hlenu jsi se zrodil,
a v hlen se rozplizneš
sám uvnitř sebe
v sevření
Na vůli nespoléhej
leží na dně
ulámala si nehty
o vrásčité stěny
studně slizu
Skrz labutí krk
Nahý chlapec
Takové přerostlé dítě
se srdcem frontového lékaře
bosky klopýtal po nábřeží
Slezl sníh
jak nehet
zůstala špína
a kousky kůže
cizí
co se skrývala pod ním
S postojem panice dohnaného na venerologii
se zastavil, hejno mu přehradilo jedinou únikovou cestu
snažil ukrýt sám sebe mezi svými stehny
dlaně byly najednou tak malé.
Za sborového řevu
kejhaly
ukazovaly si křídly mezi jeho nohy
aby se pak navzájem mezi sebou..
Ani záblesk soucitu
nikdo
děvče by aspoň vzaly mezi sebe
aby ho pěkně v teple
přešoustaly labuťáky
poslal jim po proudu zdechlou volavku
račí ponorku
nafouklou jak bójka na plovárně
tiše vplula doprostřed jejich hejna
Dva labuťáci, nebo snad dvě labutě?
jim to bylo fuk
se opodál pronikaly navzájem zobáky
Matka svému jedinému dítěti sebrala rohlík z pusy
a láskyplně ho nadrobila těm ptákům
sterilních jak kachlíky v prádelně.
Pláč zrazeného tvorečka
(v hlavičce se mu právě zatrhla první jizva)
tu ženu rozdráždil víc než labutě
hltavě nasávající do volat
lidi pomatené nemocniční bělobou.
Labutě vyštípají všechno ostatní ptactvo z vodní hladiny
zvrácený lidský zákony totiž chrání zločince a vrahy i v ptačím světě
Na vnitřní straně očních víček
zahradnickýma nůžkama stříhal jejich krky
jeden po druhém
chrčely a zmítaly se, jako bezhlaví hadi
zobáky se mu sápaly po nechráněném těle, varlatech i sliznicích
Perseus na břehu řeky
V horečce toužil válet se v poduškách labutího peří
zahřát a skrýt svou nahotu.
Rozprchly se
a ještě dlouho poté se usilovně drbaly zobáky pod zasaženým peřím
kde vyskákala vyrážka
zahlenily se jim hrtany
chrochtaly jak voda v potrubí.
Jeden z krků ustřihl na obou stranách
samičí pohlavní orgán s páteří
nevídané
a koukal se skrz něj, jako dalekohledem
tam nahoru
do míst, kde se držel za ruku s úplně jinou holkou
skalpelem ze školních praktik,
seřízl zákal zoufalé nadrženosti
na levém oku
(je blíž k srdci)
PISCINA PVBICA
Držely si odstup,
ale nikoliv pro jeho niternou touhou poleptané chřípí
svírané pachem chlapů, kteří se jim už stihli vsáknout do ještě včera dětských stehen.
Nepustila ho. I lítost coby náplast na svědomí bývá nesmírně zlá.
Jednou za půlrok se nymfa vynoří z mdlého slunce lampy,
a ryje do bělosti perel
PISCINA PVBLICA
Zpitomělý vyhřezlými city, sám v sobě líbal popelník.
Plivátko.
Ptačí ponožku.
Všech těch, co prošli zúženým výběrem kloaky uřvaných pávů
Morreauovy snahy byly v hroznech očních zřítelnic
špinavější, než vrtochy zhulený coury
se žlutýma tulipánama zastrkanýma jak kouhoutí brka
v chlípností rozšklebeném zadku
Lidi chtěj bejt nakažený, protože
jen s pohlavní chorobou zažranou pod sliznicema
mohou šplhat do vlhkého nebe bleskových orgasmů
které zanechávají po sobě v tupých ránech
fleky na sedačkách
smutně kvílejících tramvají
a vzrušivě se chvějících autobusech
Novotou vonící sanitka plná rozkládající se otrávené krve
a žluklého hnisu
první pomoc v očistné menstruaci smrti
prohoukala po nábřeží
jak zpozdilá večerní sova
sterilní pach
a mateřský hlásek cupitající sestřičky,
čerstvě naplněné od svojho přítele
(přátelství totiž už podle děvčat neprochází hrudním košem,
nýbrž pánví)
Loupalo se z jejích pečlivě ohoblovaných stehen,
jak vrstvy barev ze zahradního altánu
kde každý posvačí
málokdo přespí
nikdo nebydlí
Vyšplhal se na kopec
v komoře marnice lidských životů,
se složil na hromadu šatstva těch, kteří už nepotřebují hřát
nasával jejich barvy, pro věčnost, a aby přežil v okolní tuhé zimě.
Strupy ze zaschlých šťáv
si pořezal žíly
když bral do ruky útlou košilku
dávno už ne dívčí.
Tohle opravdu chceš? Ukázal sám sobě, na jednu stranu zrcadla
na druhé před sebou vedl svou dcerku v jejích prvních krůčcích
měla důvěřivě zdvižený ručičky
táhla zelenookou panenku se jménem zase úplně jiné dívky
kterou..
ne, do jeho slabin se neodvažují sáhnout ani ty nejodvážnější možné milenky
Nebo snad jo?
Zas to nábřeží, páchlo rybinou
a řekou vylévající se měsíčně z břehů
jako pohlaví
Rez z lešenářské trubky
se mu zažrala do dlaní
z modrošedých očí zjizvených sivou plísní nenávisti
vyšlehly blesky
teď!
labutí hejno se s kejháním rozestoupilo
a on se propadl pod hladinu
ledového výluhu z civilizace
Tam v trojúhelníku mezi křídly a krkem mají vzrušivou zónu
a taky křehkou páteř
jenže ocel klesla pod dno
řeky niterné samoty
18-23. 3. 2006
2 názory
Jarmila Moosová Kuřitková
09. 11. 2006Marcela.K.
24. 03. 2006
úchvatně a elegantně hnusný!!!!!!!!!!!!!!!!!
----
(jen z "od SVOJHO" mi naskakuje druhej čumák)
----
*
Je to suveréně rozmáchlé, bez postřižin. Ber nebo neber...
Kdo chce, uvěří...kdo nechce, toho slova minou!
*!