No tak si představte...anebo já vám s tím pomůžu, jo?

já vím, není to tak úplně povídka...snad to pochopíte :)

Tak nevím, jestli mu to dát, no… „Tak jo. Ještě tři schody a jsi u něj, Honzo.“ Koukl jsem přes roh a osmiletý synovec zrovna vypínal televizi. „Ahoj, Vašíku.“ „Čáu, strejdo! Cos mi přines?“ „No uvidím hele. Prej se moc neučíš.“ „Ale strejdó…“ „Mrknu se, jestli se v mým báglu něco nenajde.“ „Jasně, dík“ „Jo, mohl bys mi pyty mezitím udělat kávu? Jsem vyřízenej po těch dvaceti osmi schodech.“ „Seš tlustej.“ „Cože?“ „Že je tlustej ten sáček s tím Jacobsem. A nechce se mi ho načínat. Nedáš si raději Jihlavanku? To je poctivá káva. A nebo Nescafé. Je to jen začátek. A ještě máme Tchibo. Dát to nejlepší.“ Dát to nejlepší jsem mu řek. Odešel do svého pokoje. Není zas tak hloupý...

---