Vývoj jedince od Ypsilon po Zet

.....

Svět se nám scvrkává do krabiček po olejovkách Poloprázdných lednic a roztřepených zubních kartáčků Stále hledáme otvíráky a přitom dveře okolo už dávno žádné klíče nežádají... (Jednou jsi mi napsala tužkou kolem hlavy že ženy zrají jak víno Tu jizvu tam mám dodnes Pokud měl Kristus jenom jeden jediný malinkatý hřích pak jsme jím byli my Jenomže pokud tomu tak je Pokud tomu skutečně tak je pak by měl vrátit jízdné Všem protože potom se i my můžeme beztrestně mýlit) --- Zpočátku si myslíte že jste KING kvůli kterému běžně zastavují vlaky průvodčí vracejí uniformy nebo alespoň přestávají cvakat lístky Párkrát upadnete na hubu Ale s tím se počítá Musí (...A já ti odepsal že naše postel je bílá jachta uprostřed moře Všedností Proboha - to jsem ti vážně napsal já?) Je to zvláštní jako s filmy pro pamětníky: Nejdřív vídáte na plátně jak to bylo v pravěku Na konci pak sami berete nitrák pod jazyk Ke kopci supíte jak lokomotiva a děti vám skládají pocty Popelnicové víly A taky míváte ohavné sny (Jenomže pak si uvědomíte že dopisováním se nic nespraví Maximálně prohloubíte beznadějnost vztahů Protože jak napsal jeden dávný rekordman v hodu loučením: Tam kde šli jsme včera dneska nesvítí Ty jež sužovali vyvolávaj sláva To co šeptalo se létá po síti To co psávalo se dnes se vyťukává) Proto nikdy nemůžeme pochopit jeden druhého Jsme až příliš systematičtí než cokoli jiného A také nesnášíme torturu proto nám většinou zbudou jedny otevřené rybičky nevymrazená lednička a stárnoucí zubní kartáček .

---