Empathy

Lidi chodí pod okny

a sleduješ mraky,

a

ptáky,

letící

na jih,

a západ

a si sám

a cigareta pomalu skomírá.

Máš jen tu blond

zápalku,

co se na tebe usmívá

z fotky,

měsíční krajina tvého srdce

dávno zpustošena

mrazivými rány.

Poslední šance je pryč.  

snad pomalu usni.

Lidé s nadějí a pochopením

jsou tak strašně daleko,

taky se ti zdá,

že už docházejí slova?

a všechna melancholie

dnešní moderní lásky

se zdá jako strávená

žiletka uvnitř polámaného světla.

Always love.

Nenávidíš blízké

a miluješ

ty za černou propastí.

Smíš jen čekat co přistane

jako koráb

něžných slov

se stěžní

mladých

nadějí.

Jako radostná shledání

a smutné

rozchody.

západ slunce je tak blízko,

že i andělé pláčou.