Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBudík
01. 03. 2007
20
22
3907
Autor
Marcela.K.
a lidi co šli z fabriky
lákala na otázku
Kolik je hodin
Ten ohromný budík
pak natahovala třesoucí se rukou
Stávala u dřevěného plotu mého dětství
běhávali jsme kolem
a ona se usmívala
Někdy se někdo zastavil
pomohl nastavit ručičky
a věnoval pár slov
převázaných úsměvem
i její oči se pak usmívaly ...
v té chvíli
nebyla sama
Nepamatuji si její jméno
maminka by možná věděla
ale to není důležité
neměla děti
neměla manžela
neměla ani psíka
měla budík
který se zastavoval
aby jí
pomohl
zabít čas
22 názorů
Marcela.K.
11. 04. 2009
nebyla podivín... ona to prostě nepotřebovala... vystačila si s budíkem... byla na tom vlastně líp než my... máme fůru nepotřebných věcí a chybí nám budík... tady chyběl můj tip... *
Marcela.K.
24. 01. 2008Marcela.K.
18. 01. 2008
Tohle je příjemná schovávačka. Líbí se mi. Pod krásně dojemným obrazem, který plyne celou básní a pozornost na sebe strhává výrazným koncem, se odkrývá současný žebříček životních hodnot. Ta zmínka o dětství je tam moc šikovně a pak verš: ale to není důležité.
A dá se zvyknout i na slovo budík, které zní moc opravdově, žádné snění, které by ten obraz ještě víc umocňovalo.
Marcela.K.
15. 01. 2008Obyčejný_chlap1
04. 03. 2007
Marcelko, to je krásná a hodně smutná báseň, procítěná, jako bych tu paní viděla - zřejmě autentické.... TIP a díky