Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
U asijských břehů na voru svázaném optickým kabelem
datum / id27.03.2007 / 239138Vytisknout |
autorZbora
kategorieVolné verše
zobrazeno5374x
počet tipů14
v oblíbených3x
do výběru zařadilPrint,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
U asijských břehů na voru svázaném optickým kabelem
Máš otevřenou kabelku
– lezou zní lahve od petroleje

ropná stanice je ucpaná poduškami
z nichž vyskakují výkřeče


Asi mi nebudeš věřit
že jsem napůl choromyslný Bůh
– mám však pro tebe dobrou horoskopickou snůšku
budu se prý ztrácet v oparu z lojových svící
a pak nerozpoznám ovoce
ani zle se neodvrátím

Můžeš mi třeba vyčítat
plástve na dně včelína
– stejně neuvěřím
a možná se budu trochu smát
a uteču do míst
kde jsem zkoumal porodní meziskalí
– sevřen jako dva srostlé prsty
co se každý den snaží probourat sukem boudy

rázem si stavím z těl louže

nezbude mi nic na novofunlanďana

ale koneckonců nakonec vlastně zase tělo vyschne
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

05.04.2007 10:18:20palino8
škoda, nechce sa mi čítať tie Derokritiky, možno by to bolo zaujímavé... na dielo by to však asi nemalo*
29.03.2007 21:43:04dadíková
musela jsemsi na ni najít čas...*

řeči pod jsou zajímavý...
29.03.2007 18:12:05Zbora
redaktor poezie
Dero: Tu báseň znám a musím říct, že se mi zaryla do paměti. Působí skrze obrazy. Neříká čtenářovi jak má být uchopena, jen naznačuje...a přesto působí velmi konkrétní a silnou náladou. To je mi na ní, mimo jiné, sympatické. Trošku mi také svým pojetím připomněla styl haiku.
28.03.2007 21:18:49Pilar
jsem pro.*
28.03.2007 12:25:07kouzelná_květinka
nepřesvědčil....
28.03.2007 10:58:21Print
Ou, básníku, to tepe!*
27.03.2007 22:53:05silence
výkřeče jsou skvěléééé :) A dílo taktéž, netřeba co dodávat :)
27.03.2007 21:44:45Dero
ADMIN, korektor
Zbora: Předem gratuluji k super reakci. Podle mě se Ti na malé ploše srozumitelným jazykem podařilo shrnout mnoho věcí. Nemám s čím nesouhlasit a Tvůj postoj plně chápu, protože jsem si jím prošel taky.

Pokusím se jen nabídnout svůj rozdílný pohled na některá dílčí tvrzení a také se pokusím trochu dotknout vztahu mezi autorem a kritikem.

Na úvod: ad zní (z ní) - ano (původně to z mozku šlo zvlášť, ale v té rychlosti jsem to napsal dohromady...tak už jsem to tak nechal, neboť jsem cítil, že je to ono .o)

Povedlo se. Zní to, zní.

Dále píšeš: hlavně po mě nechtěj nic vysvětlovat...hrozně nerad se vysvětluju, případně obhajuju

Nebudu chtít, autor si svou "sdělnou povinnost" odbyl dílem, není jeho úkolem polemizovat s kritikou.

od něčeho se přece vždycky musíš odrazit, abys někam došel...a to se týká, myslím jak autora tak subjektu, který jeho produkt konzumuje

Ano, souhlasím. Jen si nemyslím, že to něco, od čeho je potřeba se odrazit, musí nevyhnutelně být blízce známé v tom smyslu "už čtené".

kdybys totiž (a tady je názorným příkladem Egil) svůj text prošpikoval samými excelentnostmi, stane se pro velkou část čtenářstva nestravitelným, neboť jí v něm schází (řekněme)lidský prvek (něco, čeho se mohou chytit, co důvěrně znají odjinud)

Opět, chápu, co tím myslíš, jen se možná míjíme v sémantice. Excelentnost, jak ji chápu já, není jen něco neznámého, co mne svou povahou překvapí a obohatí v tom smyslu, že se "stane novým zbožím na mém skladě".

Zajímavý obrat, ba vynikající obrat může být i takový, který jen "opráší některé staré zboží", tedy se mě dotkne stejnou silou jako nová excelentnost, nezatíží mne však neznámostí, naopak, získá si mne blízkostí. Odkážu jednu Yeštěrčinu báseň, která tohoto "oprašování" užívá více než hojně (a krásně): protírání očí

a dílo pak mohou vnímat jen jako souhrn zdařile nakupených metafor, které ovšem nemusí nutně působit procítěně (možná z této zkušenosti někdy podvědomě vycházím)

Viz předchozí dva odstavce.

Tady se spousta lidí bojí, jestli ten či onen obrat je adekvátní, zasekávají se a pak pokračují kolikrát v jiném duchu. Já mám rád rozlet, nezastavovat se. Ono Tě to totiž vždycky v určitém okamžiku zastaví samo...a hlavně nenechávat zrát...ono to pak často přezraje.

Popisuješ dva protipóly, konstrukci a automacii. A velice správně říkáš, že člověk se v tom prvním případě může zaseknout a pokračovat v jiném duchu. A plynulost, ten jediný, jemný, nezaměnitelný odstín atmosféry básně, je ten tam.

Říkáš, že spíše lneš k automacii. Tím se, alespoň jak to vnímám já, vystavuješ vysokému riziku, že si nepokazíš tón atmosféry, nýbrž její rytmus, tok, gradaci. Je to, podle mého názoru, stejný extrém jako v tom prvním případě.

Vynikající básníci, ti vypsaní a ti s darem od Boha, dokáží psát oběma styly. Dokáží navázat na atmosféru předchozího dne tím nejjemnějším švem. A stejně tak dokáží uplést hotové dílo rychlostí dvou set úhozů za minutu.

Můj názor níže je názorem mým jakožto kritika. Toho tvůrčí přístup zajímá minimálně, osoba básníka pak jen do té míru, do jaké má vliv na jeho tvorbu. Ten by ocenil z Tvé strany sebekorekci.

Tato moje reakce je reakcí čtenáře, občasného psavce, kterého naopak Tvůj přístup k tvorbě zajímá - a je mu sympatický. Nepochybuji, že nebude trvat dlouho, a najdeš takový svůj styl, který tu sebekorekci bude zahrnovat na takové úrovni, že ji nebudeš vůbec vnímat. Potom i ten kritik ve mně zajásá.

Každopádně děkuji za zajímavá slova.
27.03.2007 20:47:37Bix
Výborný záver...inak pre mňa troška prekombinované miestami.
27.03.2007 20:34:56stenos
Třetím pohledem je to dobře čitelný...

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.