Sedmilhář

Souhlas s Daryll.x, hooodně podařená jak formou tak obsahem

úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžaaaaaaaaaaaaaaaaasnéééééééééééé

Jsem nadšená. Hned první verš je originální metafora, která ve zkratce uvádí (a obsahuje) hlavní myšlenku celé básně. Spolu s druhým veršem navozuje napětí, jakési ticho před bouří - a skutečně, "divocí psi se řítí zpátky..." Hněv se zvedá proti duši, která žije plytce z klišé, spokojuje se s ozvěnou již vyřčeného, produkuje leda plagiáty a kompiláty. Je za tím tušit ještě hlubší význam - asi nepoctivost v hledání vlastního, originálního vyjádření. Poslední sloka mi připadá obzvláště úžasná, ale mohu ji chápat poplatně svému zaměření a povaze. Vidím v ní východisko: stačí půl tónu = stačí posunout úhel pohledu, zaměřit se na něco povznášejícího, (zřejmě duchovního, neboť píseň zvonů takto vnímám) a eklektická duše bude schopna tvořit krásu. Ovšem, pokud se kvadratury chápou ve smyslu architektonickém, nikoliv matematickém nebo dokonce astronomickém. Ale ať jsi to ty myslel jakkoliv, mne ta báseň oslovila po svém. Nesmím ještě zapomenout pochválit i formu, vázané verše mám ráda a tobě krásně zní a rým je také zdařilý. T*****************************************

*

No tak pořád nevím co ta elektika (nebo ten elektik), ale budiž. Zdá se mi jakoby to bylo tak trochu pro mě, možná se mi to jenom zdá. Sedmilhář - tak krásně to zní, skoro jakoby chtělo pohladit, leč nehladí:( "A z nitra slyším tisíc moří", víš já slyším, jen nevím jak uchopit. Škoda jen, že i tváří jsi dal tisíc, s jinou číslovkou mohla být barevnější. Druhá polovina hezky plyne a líbí se obrat s láhvemi v prvním řádku... "Tak budem tiše ruku v ruce" Psst

nejvíc se mi líbí ta část se zrcadlem :o)