Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seminulý život
17. 09. 2007
18
36
4986
Autor
Ó
kůže vonící po skořici
červené lehce přislazené
vzpomínky nikde nekončící
žíznící i když u pramene...
pěšák co minula ho sláva
podzim jen pohlazený létem
cesta vedoucí do neznáma
bloudím sám osiřelým světem...
otazník lásku tajně milující
zapomenuty plány skvělé
vzpomínky nikde nekončící
žíznící i když u pramene...
oáza beznadějně sama
květiny v hradu středověkém
cesta vedoucí do neznáma
bloudím sám osiřelým světem...
odvaha v koutě vzlykající
ztracená v bahně beznaděje
vzpomínky nikde nekončící
žíznící i když u pramene...
přátelství co se nedostává
bolest zesilující věkem
cesta vedoucí do neznáma
bloudím sám osiřelým světem...
36 názorů
Usmáty_autor
12. 12. 2007
...jistěže to byl vzor...ale, líbíme-li se Ti oba...pak já jsem o pár set let mladší...takže mám výhodu...a měl bych asi jiné přání...než on v té básni...děkuji...
moc pěkná...připomnělo mi to Francoise Villona..."Já u pramene jsem a žízní hynu"...ale mám pro tebe slabost...*
Jasně. Je to krásná knížka, že? Ale přečetla jsem si díky jí spoustu jeho básní.
Jak se to vezme. Bitvu vyhrál, válku naopak prohrál - ještě mladý zmizel beze stopy...
Ty možná prohráváš "bitvu", ale "válku" ještě pořád můžeš vyhrát!
...dík...taktéž hynu žízní...jestli ale vzpomínám dobře...on vyhrál...a já prohrávám...
Moc krásně napsáno.
Připomělo mi Francoise Villona a jeho báseň Já u pramene jsem a žízní hynu....T***
...Avox san-šajn v Janově....a Ó za to děkuje...tak se můžeme sejít...vlastně takto jsme se sešli...
rozhodně patří k tvým nejkrásnějším a no, citron zrovna doma nemám, z toho je stejně jen kyselý úsměv... jasně že kecáš :-)) tajemný Ó, ale hezky
...v podstatě s Váma souhlasím...a dík ...že jste přijali pozvánku na ten svařák...skořice, hřebíček, citron a cukr tam byly, ale vždycky jde asi ještě o ten poměr...poměr teď nemyslím dvojsmyslně....ani náhodou...vlastně kecám...
jsou i jiné prameny...dokonce živé vody...alkohol je voda mrtvá...zdraví paní Chytrá :-)))
Ó....óóóóó...je krásná...to je oč tu běží... žíznící, i když u pramene...jakoby člověk byl slepý
...a na věku v tomto případě asi nezáleží :)
vzpomínky jsou závaží co vedou si Tě pod paží...napsal básník či básnířka...a dávám zapravdu...tomuto výroku...Vám děkuji za milá slova...
Já se po dlouhé přestávce dostávám zase na stránky Písmáka - a s úžasem zjišťuji, jak silná díla tu mezitím vznikla, a která jsem celou tu dobu zmeškal.
Jistě, tahle báseň je snad až trochu příliš upřená jenom do pohledu na marnost věcí lidských (poněkud kontrastu, náznaku něčeho líbezného by jí snad udělalo dobře?) - ale bez ohledu na to, silná, jímavá melancholie bloudícího lidského žití...
omlouvam,se za slovo "nezaujalo" , spatne jsem se vyjadrila...ma to myslenku i obsah, ale forma mi nesedi.
Ani tentokrat... nevim asi mi vadi ty stale se opakujici 2posledni verse v kazde sloce... asi je to účel, ale me to nejak nezaujalo...tak zkusim pockat jeste na dalsi...
sestricka.slunicko1
27. 09. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
24. 09. 2007
...je to snad moje nejoblíbenější báseň...podobnost tedy rozhodně náhodná není...vlastně jsem ji napsal jako další variantu...představím-li si tu soutěž u dvora...a opakování byl spíš takový pokus...žíznící vzpomínky a osiřelý svět...mělo by to fungovat jako umocňování...nebo tak něco...na druhé straně... může to být trošku i berlička...
já u pramene jsem a žížní hynu - ta podobnost je záměrná? a ještě by mě zajímalo jestli je to nějaká konkrétní starobzlá forma nebo se ti jenom chtělo opakovat koncové verše?
...tyhle pocity pro mě není těžké sdílet... a souhlasím s Avox... život je krásný, i když podzim přináší předzvěst zimy... a zima je osamění na druhou :-)....t*
Nevím, teď nějak nejsem moc schopná vidět slova jako dohromady slepené věty (verše) takže si ji přečtu ještě jednou, až budu v trochu přijatelnějším stavu.. Ale jinak máš přeběžnej tip za rytmus veršů, ten jsem vnímat stihla a je super :)
violetlight
18. 09. 2007
Snad je to tím opakováním veršů, že celek neopěvuje vzpomínky, ale působí jako volání po ztraceném času... velmi teskně..., což tak zahledět se s nadějí do budoucna, není ještě všem dnům konec :-) */