Rozumná nejsem

Všechna budoucí jednou
jsou najednou na dosah
a prsty tlačí na bolavé
spánky
pulsování stalo se nutností
pro odměřování dalších vteřin
nové skutečnosti

Dívám se na ni z výšky
jako by nebyla moje
- Kdesi jsme se odrazili
a teď je tu ten let
jakoby nečekaný a
neskutečný

Mám chuť zůstat
na chvilku jen tak v prostoru
a ještě si osahat to
co za chvíli bude minulé
Někam hluboko si schovat
úsměvy, gesta a všechny
tak samozřejmé zvuky
praskot starého nábytku
bzučení pojistek 
když se vaří voda
klapání uvolněných dlaždic před dveřmi

jeden psí kožíšek oči a teplo

a k tomu všemu
ukecané odpočívadlo
mezi dvěma světy


Říkáš: Nebudˇ prosím tě tak rozumná.

Nejsem

---