Prosincová

Hmm... Snad tedy opravdu ví(te)...

Senior opět ukázal, že umí. Přikyvuji, pro mě byla básnička příjemným čtením a úspěšně se vyhla několika nástrahám kýčů, ani nevím jak.

Kvalitno jako takové by zde chtělo mou osobou poznamenat, že rozhodně není hodláným jakoby shlížet na ono jakési líbivo jinak, nežlivěk relativně pochvalně. Je v poesii totižně jedním důležitných faktorů a kdo říká že to je nem, nerozumí tomu ni na amaterské úrovni. Na druhou ruku je první strofé i jakobyvěk obrazivně optiklamným jakoby stavivým jakéhosi cílového pozorovatele onam za obzor. Ukotvenostní subjektno či pomalu pohyblivné by vnímalo spíše zahorisontální odtep, a to hodně geohlubý pro potlačenno červánefektu, který by mou kvalitní osobou byl naopak spíše obrazivně ponechaným. V typicky dívkoveršíkovním druhostrofé by mnou bylo přinejmenším odstraněno zbytečně opakální otazno otazníku pro nepřirozenou intonativinu čtenna a nahrazeno trojtečím. Ono obrazno pohasu okolí na úkor zářivosti milojedince, byť bohužel obrazivně trochulivěk až démoničně lokalizované v jeho čidla zraku, mnem bude dokonce (jakoby) přišpendleno na nástěnku onakých nepisů coby průběžnoučební text. Dále je veršoví již, snad krom opravdu přiladivé závěje prosincového ticha, spíše poněkud chábo. Trochu tomu přidám ale uznámám že to není úplně spravedlivo, báseň se má brát jakoby celá, že. Půlstupeň. 3

moc.. *t*

Krásná...*

Teprve na druhej pokus se mi zalíbila, zato pořádně...*T

povedené dílko

*

Trochu rozhozená...vázaný verš...potom volný..no ale má atmosféru..