Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jedno odpoledne

09. 04. 2008
19
66
5513
Autor
Narvah
Šlo o to zabít odpoledne. Jeli jsme za bývalou holkou mýho bráchy na vesnici. Když se rozešli, docela rychle se vdala. Její tříletej syn seděl v zahradním domečku a hrál si s pískem. Vlezl jsem za ním. To bylo podruhý, co jsem ho viděl. Poprvý jsem s ním hrál hru na ztracený oko. Vydělával jsem si ho z důlku a strkal do trubky a on ho tam pak hledal. Nakonec jsem si ho vždycky vrátil zpátky. Seděl na tom písku a zdálo se, že mu moje přítomnost přijde vhod. Dal mi lopatku a ukázal na díru vedle své nohy. „Poklad,“ řekl. „Fakt?“ povídám. Pokýval hlavou. Chvíli si mě prohlížel. „Jsem naraněnej,“ řekl, vytáhl si rukáv a ukázal mi malou odřeninu. „Dobrý,“ řekl jsem. Několik minut jsme spolu bušili do plechovýho hrnce umělohmotným kladivem a taky do stěn domečku. Pak mě Vojta odvedl za ruku ke studni. Byla zakrytá dvěma betonovými kvádry, ve kterých byl otvor velký jako pěst. „Čaj.“ Čaj?“ zeptal jsem a pohlédl do díry. „Na pití.“ „Jasný,“ řekl jsem. Vojta mě odvedl k brance na strašidla. Rostly tam tůje a pod nimi byly díry od psů. Šli jsme až k nim a když Vojta vykřikl uááá, utíkali jsme pryč. Hráli jsme to třikrát. Pak jsme jeli za dědou, kterej skoro nevidí. Nebyl jsem si úplně jistej, jestli se mi tam chce, protože to nebyl můj děda. Udělal jsem kávu, pak jsme si sedli, jedli roládu a děda vytáhl mluvící telefon. To bylo docela fajn, protože jsem začal mít obavy, že si nebudeme mít co říct. Telefon byl zablokovanej. Řekl jsem, že by bylo dobrý najít puk. Děda řekl, že je v nějaké škatulce a začal hledat ve skříni. Vytáhl několik krabic a rukama je prohrabával. Nic nenašel. Klekl jsem si na křeslo a pozoroval ho. Chtěl jsem mu pomoct, protože prošmátrat každou krabičku mu trvalo hrozně dlouho, ale neudělal jsem to. Pak otevřel druhou skříň a tam puk byl. Naťukal jsem ho do mobilu a ten začal mluvit. Mohl hovořit jako Jakub, Mirek nebo Markéta. Po domluvě s dědou jsme nastavili Jakuba, protože měl zřetelnější hlas než Mirek a Markétu děda nechtěl. Byl to docela složitej telefon a než jsem v něm vše nastavil tak, jak si děda přál, byl večer. Děda si totiž přál, abychom přepsali všechny kontakty ze starýho telefonu do novýho. A zároveň chtěl, aby měl telefon pro kontrolu zapnutýho Jakuba, kterej vše, co jsem psal, nahlas četl. Jak jsme pili víno, dělal jsem čím dál víc chyb. Večer mi přišla zpráva. Psala Katarzyna, po který jsem koukal na jahodách ve Švédsku. Psala: Jedziesz w tym roku na truskawki do Szwec ji? Chvilku jsem přemýšlel a pak jsem jí napsal, že si to musím ještě rozmyslet. Ale věděl jsem, že tohle léto na truskavki nepojedu. Myslel jsem na ty nakrátko ostříhaný Poláky, pijících po večerech vodku a myslel jsem na ni, jak jí tam mezi nima bude. Pak jsem myslel na jejího bráchu, kterej chytal štiky. A pak už jsem na nic nemyslel, protože mi najednou přišlo, že kdybych v tom pokračoval, nakonec bych tam třeba i jel.

66 názorů

Pam!PUCH!
21. 07. 2008
Dát tip
Když v tom "to zajímavý" nenajdeš ty, proč by nemohl ani někdo jiný?

Chiminus
12. 07. 2008
Dát tip
Přiznávám, jsem náročný. Motivů pro psaní je mnoho, stejně jako je mnoho žánrů a toho, co z pod pera vyleze.Ať je to deník psaný v rámci psychoterapie, filozofické dílo nebo novinový sloupek, prvotním důvodem psaní je snaha o vyjádření, sdělení. Řádky mohou číst různé oči, s velmi rozdílnými důvody, proč se plavit mezi slovy. A dokud jako autor budu chtít, aby to, co napíši, četl někdo další než vítr ve větvích, budu se snažit seč mi síly stačí, aby byl důvod číst. Jestli to někdo vidíte jinak, rád se nechám poučit:)

Chiminus
12. 07. 2008
Dát tip
Vyjadřujeme tu svoje názory, můj byl, že na mě působí povídka prázdně, to jest, že mi v ní chybí něco, proč ji číst a říci si - nebyl to promarněný čas. Nikomu žádné podmínky neurčuji, když je důvodem pro čtení stylizace do dětskosti a všednosti proč ne;) Nevyjádřil jsem se dobře, myslel jsem to obecněji, než že povídka musí mít právě a jedině něco z toho co jsem popsal. Může to být i cokoli jiného. Nemůžu se zbavit dojmu, že jsem Dontworry šlápnul na nějaké kuří očko, přijde mi to celé jak emotivní obhajoba teze: "ať se napíše kdykoli cokoli, dobrý čtenář si na tom něco najde ". Nechápu tvé tvrzení, že svým názorem ti beru zážitky, snažím se vyvolávat zmatek, případně polemiku o tom, co je a není prázdné... .

Lakrov
03. 05. 2008
Dát tip
Avi pro Wiski

Mvek
30. 04. 2008
Dát tip
Bohužel jsem totálně nepochopil, nenašle jediné poselství...

těša
22. 04. 2008
Dát tip
chimine, není tím atributem jedinečný pocit, který z toho máš respektive spíš mám? fajn, povídka to není, děj to nemá, ale čtivý to aspoň pro mne je i bez něj. a celkově to podle mě má atmosféru, která (zase minimálně ve mě) zasechala nějakou stopu, což úplně stačí, myslím, k ospravedlnění jakéhokoli "díla". můžu se zeptat, co přesně ti tu chybí nebo v čem se neshodneme? bavím se už po několikáté o stejné věci, tak mě docela zajímá, o co jde...

Chiminus, podľa mňa si príliš náročný. tvojej predstave o diele nevyhovuje 80 percent kníh, čo som čítal a pismak je len stránka pre amatérov.

Chiminusi, tobě nemohu upřít snahu, jak nás sem zpátky dostat a řeknu ti jedno: nevadí mi to. Prázdně? Co to je? Prázdná miska je prázdná, pokud je v ní voda, je to miska naplněná vodou. Prázdné je pro mě to, co mě neobohatí, nepobaví, nezasáhne ve smyslu takovém, aby to se mnou komunikovalo. Jakkoli. Jsou to takové začátečnické, vyprázdněné pokusy, které napíše každý ve svém prvém pokusu a má z něj pocit, že řekl to, co musel. Naopak se vyjádřil stejným monotonním výtvorem jako všichni před ním. Je to zahleděnost sama do sebe, v jisté míře nevědomost a nechuť experimentovat a pokoušet se o hru. Osobně nevím, jak Narvah píše, jestli má nějaký rukopis, jestli má osobnostní fluidum. Seš vtipný s tím "musí" a i s atributy:) A co když čtení nenapíná, když v povídce není napětí, jedná se o popsaný toaletní papír? Za prvé mě čílí poučky typu musí, za druhé, a to uznej, je dost individuální čtenářský prožitek. Jakožto amatérští pisálci a většinou zuřiví čtenáři nedokážeme formulovat své pocity a nebo pomoct textu, abys ho sám neoznačil za "celkově prázdný". Jako bys měl před očima jeden text a na jeho základě určoval podmínky, které text činí textem. Ať žijí výjimky. Pokud budeš tyto poznatky aplikovat právě na tuhle povídku, pak jistě tak přísnou mřížkou a jednosměrným viděním propadne, jak pětikoruna do kanálu... Říkám si, jestli je to nutné. Já si tam našla stylizaci - dětskost, všednost, právě takovou nemotornost, abych tomu věřila, aby to bylo pro mě skutečné, že se mi odvíjel příběh před očima. Na písmák utíkám od "klasické" literatury jako asi každý. Dokonalost není pro mě synonym pro dobré nebo kvalitní. Často je něco dokonalého na úkor života, pulsování textu. Nepřijde mi fér vypichovat tady momenty, pasáže a pojmenovávat, co právě autor udělal – jestli se mu vydařila metafora, stylizace, gradace. To už jsem psala prvně. Ta povídka je silná svou životností, jak je z ní cítit život, skutečnost, ať si je kliďo píďo vyfabulovaná. A už vůbec se mi nelíbí ta snaha vyvolat ve čtenáři zmatek, že četl vlastně něco prázdného, co se naoko tváří. Nevěříš? Dobře, uznávám, že ty jsi šel třebas jako modelový čtenář do hloubky a našel tam prázdno. Budiž. Ale já ne. Pro mě ta povídka smysl má, ačkoli už jsem napsala příspěvek delší než samotný děj v ní. Každý čte dle svých možností a sil a budu ráda, když mi mé zážitky necháš. Klidně si k tomu napiš přívlastek subjektivní, ale i tak, jo? Tečka z mé strany.

Lakrov
16. 04. 2008
Dát tip
Pro Chiminus Vkusem ctenaru se pohnout neda. Zvlast kdyz je cast z nich zaroven pisicimi autory. Da se s nim nanejvys smirit. Prekvapive je vsak zjisteni, ze nekteri ze zastancu textu, nevyvolavajicim v nich samotnych zadne souvislosti, obcas napisi velice dobrou povidku. Ze by snaha o svedeni ostatnich pisicich na falesnous stopu? :-) Chces nejaka aviza na zajimave cteni?

Korála
16. 04. 2008
Dát tip
Achjo, nechápu. A nebo chápu a nevim. A ten začátek je vtipnej...

Chiminus
16. 04. 2008
Dát tip
Pročetl jsem všechny komentáře a nemohu upřít Lakrovovu snahu prohnat svěží vítr zatuchlými chodbami;) Přispěji také svým dechem:) Text na mě pusobil lehce čtivě, jak už bylo zmíněno, ale jinak celkově prázdně. Dost se zde v hodnoceních (nemyslím jen pod tímto textem) omílá ono zázračné osobnostní působení, výpověď o postavě vypravěče (autora),vnitřní pochody, výpověď někoho o něčem.. jasně, ale aby byl důvod to číst, MUSÍ to mít buď hlubší smysl, nebo jiné atributy (vlastnosti) kterými se to odliší od tun papíru popsaného televizním programem.. humor, originální nápady, zápletka, struktura děje, která nutí číst dál a dál a napíná k prasknutí, mistrovské užití jazyka, cokoli... Přístup, že prostě něco napíši a bude to dobré jen proto, že jsem to napsal JÁ,jakožto neopakovatelná bytost a můj pohled na svět je jedinečný, lze zařadit do zcestných postojů začínajícíh autorů:) Bez byť jen minimální přidané hodnoty jsou naše výtvory jen plácáním pytlem o vodu;)

Markel
15. 04. 2008
Dát tip
mně moc líbilo, můj šálek - T., a není pravda, že je to o ničem (čtu poctivě kritiky), pro mně je to o NĚČEM!

tohle jedna z věcí, který se čtou sami a pořád dokola, je to příjemné jako letní vánek, lehce sentimentální a krásně o životě, kdosi mi poslal avízo, tak mu dík a Vám taky za krásné čtení, TIP

Líbilo se mi to, jak už spousta lidí přede mnou řekla-má to něco do sebe. Taky byly hezký dialogy s Vojtou- jak na ty úžasný absurdity odpovídá naprosto věcně. Ale tipovat asi nebudu, na to jsem to moc málo pochopila. Nebo jsem jen staromódní a potřebuju trochu děj:)

Plopez
12. 04. 2008
Dát tip
dobře poskládaný. taky příjemně krátký. celkově mám tyhle deníkový spíš dokumentární wordový soubory rád. jak se zbavíš a rezignuješ na zápletku, přestane to bejt předvídatelný. a tak zatímco těžký koráby nabitý hlubokýma smyslama se potápěj ke dnu, takovýhle lehký drobný útvary se vesele proháněj po hladině...

Lakrov
12. 04. 2008
Dát tip
Pro Těša: Moje kritika (či lépe komentář) neměl(a) vyznít dobře či špatně. Slo mi o to zjistit, kolik čtenářů v tomhle zdánlivě prázdném textu začné hledat (nebo dokonce najde) souvislosti a kolik se jich spokojí se skutečnosí, že text hezky plyne. Výsledek je (zatím) -- jak to jen napsat --, že zřejmě stojím na druhém břehu 'literární řeky' :-) . Možná to bude tím generačním rozdílem.

těša
12. 04. 2008
Dát tip
lakrove, děkuju za avízo, jenom by mě zajímalo něoc ohledně tvé kritiky - připadá mi, že vyznívá poměrně špatně - proč? Nemůže být (a nemá být) úmyslem právě tohle, dokázat, aby čtenář začal přemýšlet? Není jedno, čí je Vojta a že tři úseky nemají nic společného, když to jako celek ten pocit nabízí (nebo Tobě ne?)? Ale to jenom tak pro případ, že bys měl (nebo měla) náladu polemizovat.

těša
12. 04. 2008
Dát tip
Jo, mě se to líbí hodně, ikdyž s drobnýnma výhradama. (Adriana) - Ne, hlubší význam to nemá, ale má to právě ten pocit. A nejenom význam dělá umění významným a smysluplným - pocit taky.

konečný pocit byla nicota, prázdnota a nerozhodnost, tápání, ale celkově to nemá hlubší význam

Nicollette
11. 04. 2008
Dát tip
cožeco?

Narvah
11. 04. 2008
Dát tip
fajn, ale co amry?

Nicollette
11. 04. 2008
Dát tip
taky jsem tu povídku četla a podle mě homosexuál nejsi... a i kdyby, vždycky jsem chtěla mít za kamaráda homosexuála :))

Narvah
11. 04. 2008
Dát tip
ale podle lakrova je možný, že jsem "skrytým homosexuálem s pedofilními sklony", tak to ještě zvaž.. :)

Narvah
11. 04. 2008
Dát tip
jasně, že su pěknej chlap.. a ty seš podle fotek pěkná holka.. ;)

Lakrov
11. 04. 2008
Dát tip
Tenhle komentář byl odeslán 10.4.2008 ráno 'soukromě autorovi'. Teď jej přikládám spíš pro srovnání. Autor nechť promine. Možná tomu moc nerozumím. A když člověk něčemu nerozumí, může tomu buď věřit, nebo neveřit; jenže čemu vlastně? A teď se pustíme do pitvy, chceš? :-) Jeli jsme za bývalou...: hned mě napadají dvě otázky: Proč? a Kdo jsou ti 'jeli'? Předpokládám, že některá z těch otázek bude v průběhu zodpovězena nebo odpověď alespoň naznačena. Nebyla, a ani mi to po dočtení nechybí. Pasáž o hraní si s Vojtou je z celé povídky nejzajímavější. A zase jsou tu dvě otázky: Proč si velký kluk hraje s cizím dítětem? a z ní vyplývající: Je pro něj to dítě opravdu cizí? Pasáž o dědovi začíná zajímavě, ale trvá to jen do první zmínky o telefonu. Od te chvíle přestává být čtení přehledné. Poslední část (týkající se Polačky a jahod ve Švédsku) na mě působí, jako by s předchozím textem neměla žádnou souvislost. Zmínka o jejím bráchovi, co chytal štiky, má cosi naznačovat? A po závěrečné obavě 'možná bych zase udělal něco, co nechci' mě znovu napadá jedna z předchozích otázek: Čí je to dítě (Vojta)? Přál si někdy 'autor', aby bylo jeho? Nebo snad tuší, že by mohlo být jeho? Takže po dočtení mám poslední tři otázky: 0. Co přiměje čtenáře, aby se pustil do hledání ústřední myšlenky? 1. Měl být obsah chapán takhle? (Já teď už věřím tomu, že měl.) 2. Kolik čtenářů to z textu vyčetlo? Je-li odpověď na 1. otázku ANO a na 2. otázku >2 , zasloužíš Tip (za předpokladu, že změníš kategorii -- na 'Hádanky' :-) ). Druhou variantu (evokovanou zmínkou o bráchovi chytajícím štiky), tj. že autor je skrytým homosexuálem s pedofilními sklony, nepovažuji za reálnou.

Nicollette
10. 04. 2008
Dát tip
to si nepochopila dobře (jsi žena žeano) a já to ani tak nenaznačila :) s Narvahem žádné styky nepěstuji, i když.... Narvahu, jestli seš pěknej chlap, tak já bych do toho šla .. :)

Janina6
10. 04. 2008
Dát tip
Lakrov, díky za avi. Víš, já tady číst prózu moc nestíhám, někdy ani poezii :-) Tohle se dobře četlo, styl je poutavý, dokonce i když jde o popis celkem běžných situací. Já jsem taková čtenářská nátura, že všude očekávám a hledám NĚCO, co tam je navíc, prostě věřím, že to není jen tak - zabít odpoledne, nebo stránku papíru. Takže já tam cítím jisté napětí, týkající se komunikace mezi lidmi, osamělosti, možná nenaplněnosti života. Ale dost možná si to tam dosazuju uměle. Každopádně zážitek.*

Lakrov
10. 04. 2008
Dát tip
Pro Nicollette: > ...vypadalo by to jinak, to je snad samozřejmé... Takže některá díla zde mohou být chápana také jako určitá forma korespondence? Veřejné dopisování mezi dvojicí nebo možná skupinou autorů, zatímco ostatním je předávané sdělení skryté. Pozoruhodné. To si budu pamatovat. Může se to hodit.

Nic mi to nedalo, je to takové prázdné. Ale poslední odstavec se mi líbí.

Nicollette
10. 04. 2008
Dát tip
A kdyby byl pod stejným shlukem slov podepsán někdo jiný ? tak by to logicky nebyl právě takový shluk slov a vypadalo by to jinak, to je snad samozřejmé

Winter
10. 04. 2008
Dát tip
Jo, ne. Chci říct, že. Zkrátka neoslovilo, jak říká ceder, jen stránka textu, která mi toho moc nedala, žije si vlastním životem, žije si někde v ústraní, až na ní (v tom ústrání) docela obyčejně zapomenu a nechám ji hezky žít dál. I když dialog s dítětem mi přešel fajn, trocha neobvyklosti, fantazie, zbytek je z mého pohledu, jak říká Laura, marmeláda, jen ona ji popisuje jako chutnou, já coby mazlavou. Nějak mi uniká hlubší smysl, cosi, co není opakováním zajetých písmácký kolejí, aneb i o prázdném odpoledni by to chtělo psát jinak než, podtrženo sečteno, prázdně. Což je ovčem obvyklý problém. Nevím.

Pam!PUCH!
10. 04. 2008
Dát tip
Mě se to moc libi... děkuju Narvahu :) ač si to psal někomu jinemu ja o ocenila. A dekuju Lakrovovi za to avizum ) i kdyz ani nefim proc mi ho poslal *-*

Lakrov
10. 04. 2008
Dát tip
Pro Nicollette: > zajímavé autorem... A kdyby byl pod stejným shlukem slov podepsán někdo jiný ?

Nicollette
10. 04. 2008
Dát tip
Lakrov ... jak sem napsala také výše, nečekam od každé povídky že z ní může být z fleku bestseller... líbí se mi osobnost která se za povídkou skrývá, způsob myšlení autora... Narvah může psát klidně o tom jak si vařil ráno lkafe a vždycky to pro mě bude zajímavé... a ne příběhem, ale autorem (v tomto případě)

no čo s popoludním je fakt ťažká otázka. aj ja som sa to pred pár dňami pokúšal spracovať.

reka
10. 04. 2008
Dát tip
dopiš to, znělo to dobře, cos mi o tom řek. já jsem teď docela dlouho psal delší text, takovou novelu, asi, o dvou chlápcích, co se vydají hledat jednu pornoherečku. mám ji už vpodstatě hotovou, ale pořád v ní potřebuju opravit několik pasáží a nějak se k tomu ne a ne dostat.

Narvah
10. 04. 2008
Dát tip
no, tý jo, tu povídku s uchem jsem nedodělal.. ale to je fajn, že se mě ptáš, aspoň se na to po dlouhé době mrknu a třeba to dopíši.. co tvoje literární práce?

reka
10. 04. 2008
Dát tip
Lakrov: nevím, co byl autorův záměr, a popravdě řečeno, je mi to dost jedno. pro mě byl tenhle text textem o tom, jak zabít odpoledne, a tuhle atmosféru vystihl dobře. je v tom trochu sentimentality, trochu nostalgie, trochu smutku z toho, že si lidé nerozumí, ale celé je to podané tak nekýčovitě, že jsem tomu věřil. co víc si přát? líbilo by se mi, kdybys napsal něco delšího, narvahu. jak ti dopadla ta povídka s uchem?

a2a2a
10. 04. 2008
Dát tip
Narvah, věřím ti, také musím po sobě číst a určitě vícekrát než i 3x, to se stává.

a2a2a
10. 04. 2008
Dát tip
Aha, dík za ten Puk, pak výtku beru zpět, ale to víte, moje generace a mobily.

Narvah
10. 04. 2008
Dát tip
no jo, Pin Unlock Code je to :)

Narvah
10. 04. 2008
Dát tip
a2a2a: dík za kritiku. tvoje výtky co se týče stylu naprosto sedí.. bych si těch dvou děr a chvilek všiml tak napotřetí co bych to po sobě četl, leč sem to přejel pouze dvakrát.. .)

a2a2a
10. 04. 2008
Dát tip
Tento text, složený ze tří samostatných částí, vzájemně nijak nesouvisejících, snad jen časově propojen do jednoho dne, je spíše jen popisný, postrádá pointu a nenabízí ani mnoho pro nějakou myšlenkovou spoluúčast. Trpí několika stylistickými nešikovnostmi, např. opakováním slov - ...Chvíli si mě prohlížel. „Jsem naraněnej,“ řekl, vytáhl si rukáv a ukázal mi malou odřeninu. „Dobrý,“ řekl jsem. Chvíli jsme spolu bušili do plechovýho hrnce umělohmotným kladivem a taky do stěn domečku... nebo - ...Byla zakrytá dvěma betonovými kvádry, ve kterých byla díra velká jako pěst. „Čaj.“ Čaj?“ zeptal jsem a pohlédl do díry. „Na pití.“ „Jasný,“ řekl jsem. Vojta mě odvedl k brance na strašidla. Rostly tam tůje a pod nimi byly díry od psů... Pak jsou zde drobnosti, jao např. v první větě umístění slova ...na vesnici na konci věty... Poněvadž vesnice v textu nehraje žádnou roli, působí na konci věty jako důraz. Kdyby bylo napsáno ...jeli jsme na vesnici za bývalou holkou mýho bráchy..., působilo y to měkčeji a přirozeněji. Obdobné je to s klečením na křesle či nevlastním dědou. Rovněž mi i přes snahu unikla jakákoliv souvislost s pukem. Chvíli jsem přemýšlel, zda se nejedná o nějakou vtipnou extravaganci, ale vzhledem k celkovému pojetí textu jsem pro to nenašel opodstatnění. Na druhou stranu nápad s mluvícím telefonem je sám o sobě hezký a kdyby se stal ústřední a jedninou a více rozehranou osou textu, pak by získal i na poetičnosti. Také závěrečný odstavec je lehký a dobře přijatelný, pokud by ovšem nepředcházely dvě samostatné nesouvisející části, ale jen jedna. Takto to jako celek působí roztříštěně. Musím také uznat, že až na ony stylistické výhrady působí text plynule, má příjemný spád, není nikde zbytečně natahován a rozumím tomu, že jako žánrový obrázek působí laskavě.

Lakrov
10. 04. 2008
Dát tip
Pro reka: Připadá mi nepravděpodobné, že by námětem, či spíš ústřední myšlenkou téhle povídky bylo pouze to, co text prvoplánově sděluje. Mám sice určitou představu, co by touto ústřední myšlenkou mohlo být, ale způsob jejího podání shledávám natolik nezřetelným, že to snad ani nemohl být autorův záměr. Proto se ptám. Děkuji za reakci.

reka
10. 04. 2008
Dát tip
Lakrov: nevím, čemu nerozumíš.

Lakrov
10. 04. 2008
Dát tip
Pro Nicollette: Skrývá-li v sobě tahle povídka něco, co není vidět na první pohled, jak píšeš ve svém předchozím komentáři, pak zřejmě víš, co to je. Já to s jistotou nevím. To je to, čemu nerozumím. Nebo se ti povídka líbila jen stylem podání? Díky za reakci.

Nicollette
10. 04. 2008
Dát tip
Já nerozumím, čemu nerozumíš...

Lakrov: vysvětlovat ti své pohnutky, takovou anketu si snad ani písmáčtí čtenáři nezaslouží, ale budiž...Nedávno jsem se zamýšlela, proč tu číst tuny výtvorů kohosi, když knihovny jsou plné knih klasiků, spisovatelů nějak prověřených, ačkoli občas je to diskutabilní a já si můžu na to odpovědět: právě pro takové věci se sem přihlašuju. Já tu nepolemizuji nad tím, kdo čí byl, kde se to odehrává, jestli je tam nějaká logická návaznost, jestli se autor drží tématu. Jeho styl mi přijde natolik svébytný a osobitý, že jak píšeš, buď přistoupíš na takovou hru se vším všudy a uděláš si hezký čtenářský zážitek s tím, že jsi četla něco, co nepotřebuje korektury (ve smyslu písmáckých gramatických chyb, stylistických) a nebo se budeš pídit po tom, co ještě najít na takovém textu. Takové hledání mi přijde právě tady jako ztracený čas. A jestli ti mám vysvětlit, co mě vedlo k tomu, že jsem napsala "hezké", to bys musela vlézt do mého nitra, zanalyzovat všechny mé postoje k dětem, babičkám a dědečkům a pak bys možná přišla na to, že mě to prostě jen tak dojalo. Sama to beru jako osmý div, že se mi to ještě stává:)

Lakrov
10. 04. 2008
Dát tip
Já tomu nerozumím. Když člověk něčemu nerozumí, může tomu buď věřit, nebo neveřit; jenže čemu vlastně? Zkusme se nejprve zeptat čtenářů. Avizo pro Don`t_worry, Nicollette, reka a a2a2a

j_i_r_i_k
10. 04. 2008
Dát tip
Klidně bych si přečetl román napsaný tímto stylem, něco to do sebe má, nevím čím to, ale líbí se mi to...

reka
09. 04. 2008
Dát tip
tohle se mi líbí. t

snažím se takovému slovu povětšinou vyhnout, ale občas není zbytí: hezké*

ceder_john
09. 04. 2008
Dát tip
zapomeň na to

Narvah
09. 04. 2008
Dát tip
a jakou?

ceder_john
09. 04. 2008
Dát tip
slož mi radši písničku

Narvah
09. 04. 2008
Dát tip
ale to je mis strašně líto, protože jsem to psal pro tebe

ceder_john
09. 04. 2008
Dát tip
tak se to nepovedlo

Nicollette
09. 04. 2008
Dát tip
já bych řekla jen tak dál... každá povídka v sobě nemusí skrývat něco velkolepého.. na první pohled :)

Narvah
09. 04. 2008
Dát tip
šlo o to udělat ti radost cedere

ceder_john
09. 04. 2008
Dát tip
šlo o to popsat stránku

Lakrov
09. 04. 2008
Dát tip
Zatím to ve mně vyvolává pocit prázdnoty nebo určitého úseku nejasné cesty Ještě se vrátím. Pošlu si avízo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru