Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+9 neviditelných
Tříhodnotová logika
datum / id09.07.2001 / 28743Vytisknout |
autorDanny
kategorieLiterární diskuse
sbírka/net/pismak/pocitace/dila,
zobrazeno9325x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Tříhodnotová logika

Doublethink je na houby. Podržet si v mysli zároveň ANO a NE je

pěkná sviňárna. Vede to do pr... pryč.

Zatímco trojhodonotová logika - ANO NE NEVÍM a její podržení

v mysli vede ke klidnému, vpravdě buddhistickému, pohledu na

realitu. Zkuste to, nebudete litovat.

 

 

    informystik Danny

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

29.01.2006 00:00:00ondravondra
Trojhodnotová logika má opravdu své využití například v databázích kde občas potřebujeme vyjádřit že hodnotu nějakého atributu neznáme. Jinak s ohodnocením NEVÍM=2 bych byl opatrnější protože daleko užitečnější je ohodnocení kde NEVÍM < ANO. Logické výrazy budou potom vycházet smysluplně například minterm ANO AND ANO AND NEVÍM = NEVÍM a ne ANO a naopak maxterm ANO OR ANO OR NEVÍM vyjde ANO a ne NEVÍM.
16.01.2002 00:00:00osn
Ne, ani tentokrát to nebude vyčerpávající, leč nepochybuji, že mnohé z nás to vyčerpá. Tak tedy, začal bych trochu historicky.
Klasická logika vznikla někdy v antice, hodně toho měl na svědomí Aristotelés, a vznikla jako pokus o formalizování procesů ve světě. Lidé viděli, že existuje pravda a lež a že jsou tu nějaká pravidla, a tak se je snažili podchytit.
Dlouho trvalo, než lidé přišli na to, že to není tak jednoduché, až jednou (nebudu tu házet data ani jména, to není zrovna moje parketa) došli k závěru, že bude lepší to zjednodušit a zpřesnit - vznikla matematická logika. Za základ byla vzata výroková logika (VL) - pracuje pouze s výroky, které dále nestrukturuje. VL měla značná omezení, např. zmíněné paradoxy - to jsou výroky v přirozeném jazyce, které nemají pravdivostní hodnotu - ale ne že by měly void, jen nepatří do toho systému, třebaže v reálu existují. Zkrátka VL zdaleka nestačí na popsání světa, ovšem zase je úplná. K úplnosti by to chtělo delší povídání, v podstatě jde o to, že v úplném systému neexistuje výrok, který by nešel dokázat nebo vyvrátit.
Takže přišla predikátová logika (PL), která už nepracuje jen s výroky, nýbrž také s objekty (světa) a mluví o vlastnostech objektů. Ta už bohužel není úplná (a Gödel dokázal, že ani nemůže být, ona, ani nic srovnatelně či více složitého). Navíc stále nepopisuje svět dokonale. Následovala PL 2. řádu (vlastnosti výroků) a vyšších řádů, pořád to nestačilo.
Přišla modální logika (ML) - je jich vlastně víc různých druhů, taky (moje oblíbená) transparentní intenzionální logika (TIL) a spousta dalších logických systémů. Všechny ovšem používaly dvou hodnot - 1 a 0. Proč? Protože není těžké dokázat, že přidáním třetí hodnoty nevznikne obsažnější systém (VL2 je ekvivalentní VL3, PL2 PL3, atd. - snažil jsem se to tu demonstrovat).
Ten systém, se kterým pracuješ ty, není ani VL, ani PL ani nic ze zmíněného, je to nový systém - ono se jich dá definovat spousta a spousta jich definována byla, k různým účelům. Že by vycházel z kvantové logiky? Možná. Já vůbec netvrdím, že je nějaký špatný - ale aby se s ním dalo pracovat, musel bys napřed udělat spoustu věcí, hlavně pořádně jej definovat, případně taky dokázat jeho mohutnost - tedy jestli je větší (menší, stejný, různý) než VL, PL, ML..., mrknout na jeho úplnost a především dokázat bezespornost. A to není sradna - práce na pár měsíců.
Jde o to, jestli by to k něčemu bylo (kdybys dokázal úplnost a ekvivalenci s PL, pak jistě - převrátil bys celou logiku:) - ale závěr, který lze učinit nyní: určitě se nejedná o jednostavovou VL, ani jednostavovou PL... Chceš-li to nazvat jednostavovou logikou, můžeš, ale ne bez přízviska. Můžeš tomu říkat třeba jednostavová GLS logika, proti tomu bych nemohl nic namítnout.
Tak zase příště.
16.01.2002 00:00:00Gls
Jak už jsem psal, co tu plácnuto mnou bylo, nestavělo ani na PL, ani na VL, ni však KL (kvanotvá), či jiném xL, ale prostě na L. Vzhledem k dalším "vlastnostem", které jsem tomu v průběhu nafařil je označení glsL smyslplné. Snahy lidí jsou hojně variabilní. Započal jsi teorii logiky od Aristotela, kterým jsi také nastavil mantinely pro další... Ale už Aristoteles stavěl na základu pravdě a lži, tedy postavil základy k VL, přičemž glsL se tímto rozlišením neomezuje.
Pakliže je toto jasné (stejně jako uznávám smyslplné tebou napsané, ty uznáváš mnou napsané - užitečné pro sebe můžeš samozřejmě brát cokoliv a glsL klidně považuj za eventualitu, která sice může být, ale tobě osobně není třeba se ji zabývat - i při tomto stavu ti děkuji za vedenou diskuzi), tak by (paklže je to jasné! :-) ještě mohlo být zajímavé vyložit karty na stůl... Najděte někdo karty, stůl by se tu někde válel!......
Za prvotní impuls (mimochodem, ty bereš Pravdu-Lež Absolutně, já nikoliv - hádat se o to nehodlám, ale vysvětluje mi to výron příspěvků tady) by se dal považovat tvůj výrok emulace jiných hodnot dvojhodnotovou. Prostě mě nenapadlo vytvořit atraktor (pojem teorie chaosu, detaily u odporníků - nebo jinde :-) ve formě plácnutí místo dvojhodnotové jednohodnotová za jinak stejných slovních určení...
Mi to přišlo taky jako blbost (ale atraktivní:-) a ani jsem nějak nevěřil, že bych z toho vůbec něco mohl vytřískat, prostě jsem jen chtěl abys nad touhle blbostí zauvažoval a třeba tě napadlo, co se tím snažím říci (páč jsem to sám nevěděl, tak se to mohlo povést :-). Mno, a kdyžs jen chtěl potvrdit, že jsem to nemyslel vážně, nezbývalo, než říci, že teda jako jo a čekat, co z toho vlastně vypadne ;-))). Když už se to zvrhlo do konrétností, upadal jsem při večeru do nelibých stavů, kdy jsem spíše hledat cesty jak co "nejčestněji" ustoupit z boje... až mě napadla morseovka a od té doby mě to začalo extra bavit :-), ačkoliv i pak jsem si nějak nebyl jistý, co to vlastně plácám.
Postupem vedené diskuze mi začínalo být jasné, že "šumovostí" se bude zaobírat nějaká odnož teorie informace (ostatně samotný pojem "entropie informace" k něčemu takovému směřuje - očekával jsem že mě hodně brzo sestřelíš pojmy z této oblasti a nebudu toho muset tolik psát, leč obrany proti mému rozjetí se ti evidentně nedostávalo - jestli mě to těšilo, nebo ne, nevím, napsal jsem toho spousty, ale na druhou stranu jsem možná i něco pochopil), s morseovkou se zavedla problematika šíření signálu v prostředí, čímž se určitě zabývá nějaká aplikace oné teorie informace (tady jsem ovšem nijaký extra projevy nečekal). No a když jsme šli ještě dál, začínalo mi to silně nabíhat na teorii chaosu a pak také na kvantovou logiku (obé znám z doslechu přes třetí koleno), tady jsem spíše čekal někoho jiného, jestli do toho nevleze... Mno, když se to dostalo někam, kde to je teď, jsem osobně spokojen. Nemám potřebu vytvářet několik měsíců nějaký glsL matematicky korektní aparát, neb za tím nevidím žádný přínos. Teorie informace je již vcelku ustálená kapitolka, nějak tuším co řeší, ale do jejích matematických šíleností nevidím (ani nemám proč, statistika v matematické aplikaci skrze mozek není můj zájem). Teorie chaosu je obor velmi zajímavý, myslím, že tam bych něco k tomu Gs a tak taky pochytal, ale proč do toho tahat své plácání, když už učiněno bylo. A co se týče kvantové logiky, má své konkrétnější formy (než třeba zde použité), ale mě osobně přijde naprosto zbytečné dávat ji něco takového omezujícího (jinými slovy, i teorie informace, i teorie chaosu si zaslouží plné nasazení matematického aparátu , kvantová logika se (dle mého, také nerad slyšíš, nevnucuji, upozorňuji tě na svůj postoj - matematika není všechno, je to prostě pohled sámvůčisobě bezesporný - což je jedno z jeho omezení :-) dostává z područí tohoto omezení a nabízí možnost netušených časoprostorů, kteréžto mi přijdou zajímavější, nežli sestavování vzorců na výpočet boha).
Takže tedy díky, nevím co dalšího bychom tu vlastně měli řešit, kliže tě něco napadne - free to charge.
16.01.2002 00:00:00Robynson
Ano, je dobré soustředit se na netušené časoprostory. Nejsou samoůčelné a je těžké jim oponovat.
14.01.2002 00:00:00Robynson
Ptal se kdosi kdysi Sidhartika: "Jaký máš nejvyšší názor na..." Sidhárta odpověděl: "Osvobodil jsem se od názorů."
Po jednom tripu jsem onehdy také pocítil tu úlevu, že nic vědět nemusím. :-))
09.01.2002 00:00:00Gls
Osn:
naprostá pigoda, baví mě sledovat relativnost času a jsi asi třetí člověk, který se ke konci minulého roku s tím "týdnem" trefil do měsíce - asi z toho začnu něco vyvozovat! :-).
Takže jestli k tomu máš ještě co říci, k debatě jsem potěšujícně svolný.

Robynson:
Ono nevím znamená, že neví, ne že ví že neví, spíše tedy "netuším, neřeším" a asi nejvýstižněji - "Tento problém mě neotravuje, nemám k němu vztah"...... takže pak ten Sidhartík do toho dosti zapadá, ne?..... Btw, znám člověka co má filosofii "nevím", kterou ovšem nebere sidhartovsky, ale tak jaks říkal (má človíčka, co programově neví) - a to je fakt úplně něco jiného (ač to zní stejně a dosti mě to mate a prozatím nemám pojmoslový, kterým bych to obsáhl :-(.
05.01.2002 00:00:00osn
Do prkýnka, já na tohle úplně zapomněl. Tak jen vytrvejte, všichni zúčastnění, vydržte. Zůstalo nám to tu otevřené, ale já se (a tentokrát již opravdu) brzy vyjádřím. Nemělo by to vyšumět do ztracena, taková pěkná debata...
29.12.2001 00:00:00Robynson
Dobrá pomůcka, jakýsi slunečníček jenž rozprostřeme paprskům božského slunce na truc. Proč ne, i tak možno. Je veliká úleva prohlásit: "Nevím" Ovšem dovolím si tvrdit, že je li v člověku přítomna myšlenka, že je v mysli někdo usazený a ví nebo neví, mi nepřipadá spásná. Přeci jen bych se po vzoru velkého Sidharty pokusil rozpustit toho který tak často ví, nebo tak často neví. Je to úlevné :-))
05.12.2001 00:00:00Javert
Funkci, která každé volné proměnné přiřadí prvek universa, každému funkčnímu symbolu funkci nad universem a každému predikátovému symbolu relaci nad universem, říkejme raději realizace jazyka. :-)
05.12.2001 00:00:00osn
Javert: V logice se tomu říká interpretace, věř nebo ne.
Gls: Nestíhám, vážně nestíhám. Dám si ten týden a ozvu se.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.