Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

já, krajina

16. 06. 2008
0
1
926
Autor
Morphy
pokoru hledaje demoluji své tělo

dunivé zvuky valí se podél mne

a v puklinách znovu raší

z moruší bourci

 

zahynout nechci, to ještě ne

v hypnóze si oči nevidomé

hledají cestu

 

a vřava těžkých jezdců

pročesává tu krajinu

bodce své vráží do země

a ta zem krvácí skrze mne

 

usrkávej nektar z té krve

sáhni si do mého bezvědomí

dominantní Madono

divokost vane z tebe do mé cely

 

nedočkavost pečetí tvé dílo

a cena za život, nebývale vysoká

odkryta rozbouřenými vodami

vymílá kořeny z mých břehů

 

a jenom ty kameny zůstávají

roztroušeny všude kolem

jako skleróza


1 názor

Báseň mě zaujala až v úplném konci - do té doby mi připadala tak nějak cize, až příliš strojeně, "skrze mne", "nebývale vysoká" a další výrazy mi prostě nesedí. Nicméně poslední tři řádky velmi pěkné, nápad i podání líbí. Možná se ještě někdy vrátím, abych zkusila do básničky vrůst...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru