Rekapitulace života (sebekritika)-1994

No, dnes bych už to svoje poslání neviděl tak černě. Je to něco až nadneseně pesimistického.

14. Rekapitulace života (sebekritika) – 1994

Vím, že snad více než tisíckrát

Jsem člověka zranil,

A stejně jsem se ani jednou neomluvil,

Přiznávám, že tato situace se bude opakovat ještě miliónkrát,

Panoval jsem nad cizím majetkem,

Skrýval jsem se a choulil, když jsem neměl,

Využíval jsem lidi, já velký machiavelista,

Avšak jsem malý, pouhý statista.

 

Pro svobodu jsem činil nemožné

A pro užitek svůj jsem se ztrhal,

Vím, že křivdy už nenapravím,

Ztracené věci lidem nevrátím,

Lidským úsudkem jsem pohrdal,

Vzdělání mi bylo odporné,

Armády jsem se stranil – pacifista,

Jsem stále malý, pouhý statista.

 

Jsem vnitřně nemocný a není mi pomoci,

Jsem hlavně nezdravý, pořád bezmocný,

Jsem od narození bezradný, nevím kdo jsem

A co jsem; své budoucnosti obávám se,

Štěstí a krása mne povznáší, a přece jsem nevšímavý,

Nevěřím na lidské vzpomínky, jsem zádumčivý,

Jsem prostý bezúčelný diktátor podmínek,

Jsem stále malý, pouhý statista.

 

POSLÁNÍ:

Mým posláním není život,

Nemám na to nárok,

Moje vlajka upadá –

Jsem stále malý, pouhý statista.

---