O snech, ránech a ranách

děkuju :)

Nádherně chycená atmosféra, plynulé, nekřečovité, upřímné, líbila se mi, Marek

t.

*

Hlava na stole mi něco připomíná :)

hmm..moc hezký*tip

děkuju

naprosto výstižný, a zvlášť když začínaj kolem šestý.)*

díky :)

pekna.silna.libi

děkuju :)

Noci krátké, rána na zabití, to je fakt! Asi TIP

děkuju za návštěvu ;)

starý známý téma celkem dobře zvládnutý a to se cení*

sestřička sluníčko - jé, děkuju :)

Michael Alexa - ne, nejdu - za prvé jsem o něm upřímně řečeno nevěděla, za druhé jdu na křtiny :)

oblíbenéé!

mi se to líbí a je to tak*

nicméně vím, že přesto se tady najdou lidé, které ta panenkovská poezie pohladí po duši a jejich pochvala a tipy mi dají pocit, že alespoň trošku jsem tu bolavou realitu zperlila, i když se mi ten výtvor až tolik nepoved - a i to je otázkou :), protože někomu se to třeba opravdu líbí ne, tohle není prostě básnička, která člověka praští přes srdce, takové já ani psát neumím.. jinak jsem nepobrala - co ti nejde do hlavy z posledního řádku? :)

Michal Alexa - souhlasím, příliš osobní poezii odmítám publikovat :( a do syntetičnosti, pod masku rádoby poetického uspořádaného půvabu, se dá strašně snadno schovat - jako bych měla potřebu se k tomu, co se stalo, vyjádřit, ale při představě, že to půjde do světa, mi jiné než tyhle lehce klišoidní veršíky, nejdou od ruky..

Jako vázané verše ve své poslední třetině poněkud, třebaže jen neznatelně, utíkají z rytmu, a pak v básničkách není třeba všechno dopovědět až do konce, naservírovat aniž ponecháme čtenáři prostor pro jeho vlastní obraznost. Na druhou stranu se mi líbí, že básní také něco říkáš, že nejde jen o jakýsi žánrový obrázek.

Navíc by se tím rozbilo jednotné schéma s daktylskými začátky veršů. K pojmu verše - ono vlastně nezáleží na grafickém členění - záleží na metrickém impulsu, což je vzbuzené očekávání že rytmická (nikoliv syntaktická či grafická) celistvost se bude v dalším toku textu opakovat. Ty zachováváš normální členění, tedy verš = řádek, členění na dvouřádky je v tomto smyslu nesprávné a nesmyslné.

Tak si označme přízvuky (X - přízvučná slabika, x - nepřízvučná) a stopy: když sen křesal až do kosti X x Xx x X xx trochej daktyl daktyl rána jsou někdy ke zlosti Xx x Xx X xx daktyl trochej daktyl a jak vidno, nabízené přehození slov by sice pomohlo, ale ne zcela

hm, možná by bylo rytmičtější přehodit slova "jsou" a "rána", ale tím by to zas ztratila na přirozenosti.. a slovo řádek používám z opatrnosti, protože jsem se už několikrát setkala s tím, že zatímco někdo používá pojem "verš" ve smyslu řádku a někdo ve smyslu dvouřádku, kdežto slovo řádek je jednoznačné (jaký je pravý význam slova "verš" nevím, ale nechci zabřednout do akademické diskuze - já vím, já si o tu hlubší kritiku řekla, nj :D)

třeba druhý a čtvrtý verš (od začátku), ty řádku ;o)

kdybych chtěla zachovat stále stejný rytmus, vynechala bych druhý a řetí řádek od konce ;) nebo co jsi měl tedy na mysli ty? :)

asi bych ten úmysl potřeboval drobátko osvětlit, abych věděl, že máme na mysli totéž ;o)

Miroslawek - s tím rytmem je to úmysl, holt už mám kopřivku i z vlastních kolovrátkových básní :) dík za kritiku

takové trochu neumělé 19. století, alespoň ten rytmus by to chtělo ujasnit...

no přesně tak, já rána taky proklínám, je to nejhorší a nejdivnější část dne. Pěkně vyjádřeno. T

oo, cením si chvály :)

dooost dobrý na vázaný verše a to říkám fakt málokomu, protože je málokdo umí ... TIP

no, u tebe by provedení hlubší kritiky pro mě bylo o to obtížnější, že by mi připadalo, že tak trochu bych jako kritizoval sebe - a sebekritický už vůbec nejsem :-)

škoda, zrovna od tebe bych si víc slov v kritice ráda poslechla/ přečetla :), nové fráze netřeba, tahle je dobrá ;) děkuju za návštěvu

jako obykle můj šálek ale přemýšlím nad tím, že bych si už měl osvojit nějakou novou výstižnou frázi, když hlubší kritiky neumím .. :-)

dík ;)

krásná, pravdivá ***

moc vám všem dík :)

taky se mi líbí, bez zbytečně velkých slov *

Díky za každé nové ráno ... :-)

*

*

dík za kritiku :)

velmi dobrý - ráno jako to dnešní..