Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePonížení
12. 11. 2008
2
7
2012
Autor
Anriena
Děkuji vám za rány, děkuji za svojí nahotu, děkuji za své slzy, děkuji za svůj křik, děkuji za všechnu bolest, děkuji za svojí bezmoc...
Miluji vás, miluji bolestivý váš dotyk, miluji váš přísný pohled, miluji vaše urážlivá slova, miluji...
Nikdy už nebud sama myslet, nikdy se sama sebe nedotknu, nikdy vás neopustím, nikdy už nebudu samostatná...
Jsem vaše.. Jsem otrok... Jsem méně než nikdo...
Pak jsem probudila a zjistila že láska je něžnost...
7 názorů
hele, proč ne? čas Vánoce, čas na vše... pokusím se. Krade každej,kradeš? Tak to je jasný,seš můj brácha,seš Čech! xD
Z tohohle textíku, kdyby se ještě trochu 'ohobloval a nalakoval', by mohl vzniknout docela hezký jinotaj; takový ten typ, kdy čtenářovi skrytý význam dojde asi tak právě v okamžiku, dy se pročte k poslednímu slovu. To poslední slovo (láska) by pak šlehlo a hřálo zároveň, přičemž oba jmenované pocity by z obsahového hlediska k textu příslušely.
Nechceš s tím ještě něco udělat (když to čtu, uvažuji o krádeži :-) )
Dám Tip pro povzbuzení. Chceš?
je láska a láska...nenapadlo mě,že někdo neví,že by to taky mohl být sex..?