Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Vzkaz v láhvi
datum / id20.01.2009 / 308711Vytisknout |
autorKandelabr
kategoriePovídky
upřesnění kategorieostrovní
zobrazeno5480x
počet tipů17
v oblíbených2x
do výběru zařadilWinter,
zařazeno do klubůKlub Magického Reálna, Povídka měsíce,
Vzkaz v láhvi

Kniha byla zkroucená, desky se rozšklebeně třepily a pokrývala je podivná mapa tvořená seschlou solí, bílý kontinent, který si snad ostrov sám vytvořil, možná se pokoušel zakreslit sám sebe. Třeba se takhle viděl, vlastní představa o sobě bývá většinou v rozporu se skutečností, i když nebylo nikoho, kdo by to mohl nyní porovnat. Stránky se vlnily, někdy každá v zcela rozdílném rytmu, jindy se slily v hutný celek, jedna s druhou srůstaly, pouto nebylo možné rozdělit, román je držel pevně. Na několika místech zbyly jen prázdné zažloutlé listy, text zcela zmizel, možná ho vysálo slunce a nebo části v románu příliš nedržely, písmena postupně vypadala, když knihu po břehu vláčel vítr a teď leží rozeseta po písku a zčernalých kamenech, zasychají na umírajících chaluhách a moře je hladí a vlny je přeskupují jak je napadne, píší si z nich vlastní román.

 

Když se pak na pláži objevil muž, všiml si jí téměř ihned, snad se mu nabídla sama, těžko jen říci, zda chtěla být tolik čtena nebo prosila-li o pomoc jako raněné zvíře, čekající záchranu nebo konec utrpení.

 

Muž měl radost, kniha by ho mohla z ostrova dostat, i když jen dočasně, dostal podivný vzkaz v láhvi, od někoho k němu, snad tam na pevnině jsou také lidé, kteří touží po záchraně.

 

U ohně se četlo dobře, stíny dorážely na plameny, za zády černota a tma, ale kniha je do duše nepustila, stránky klidně šelestily a příběh se rozvíjel, chybějící místa v textu byl jen zásah dalšího autora, román se nemohl zdát úplnější. Muž četl pozorně a znovu objevoval již zapomenutá slova.

 

Pak jej najednou napadlo přečíst jednu větu nahlas. Pomalu a opatrně zkoušel slabiku za slabikou, nešlo to lehce, chraptěl a sípal, musel se zhluboka napít vody, ale pak se rozmluvil, šeptal text a černý les za ním tiše naslouchal a celý ostrov mělce oddechoval, byl spokojený, konečně našel svého prvního čtenáře.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

18.02.2009 02:30:38Heulwen
Takový klid z toho dýše :) Moc pekne a prijemne obrazky to vyvolava...
12.02.2009 20:48:49Tragicus
Dobrý styl, zajímavý nápad.
Nemám snad co vytknout.
10.02.2009 14:49:44Bílá_Místa_V_Akvarelu
V Povídce měsíce ale povídku nepodpořím kvůli rozsahu. Je příliš krátká. Omezená na barvitý popis kvalitním jazykem, stavěná spíše jako báseň.
Omlouvám se zarozdělení do dvou kritik.
10.02.2009 14:42:56Bílá_Místa_V_Akvarelu
Povedeně sestavený text, kniha dostává stejně prostoru a života jako "trosečník". Tímto způsobem je zajímavě dosaženo seznámení čtenáře s trosečníkovou osamelostí v pár větách. Forma nostalgická, popisná a přitom poetická. Přesah se nese celým posledním odstavcem.
07.02.2009 13:26:11melancholická dívka
Jo, je to hezký a milý, a přesto ne sentimentální nebo kýčovitý. Mám ráda personifikování věcí a líbí se mi ta nepatrná myšlenka vzkazu z pevniny na opuštěnej ostrov, lidi toužící po záchraně v opačnym směru než bejvá obvyklý.
04.02.2009 15:05:53Janina6
Nevšední a poetické.*
02.02.2009 10:06:15A.H.
korektor
moc pěkné, líbí se mi jazyk,kterým je to psané a především ono téma. ***tip***
02.02.2009 10:05:16A.H.
korektor
moc pěkné, líbí se mi jazyk,kterým je to psané a především ono téma. ***tip***
02.02.2009 01:49:58těša
"chybějící místa v textu byl jen zásah dalšího autora" tohle mi nějak nesedí, ale možná je to mnou a večerem.
01.02.2009 22:00:52LaMouette
prfni ctenar.. to zni proste uzasne..:-) dobra myslenka.. a jednoduse a srozumitelne napsana.. :-)*

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.