Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLabyrint v sobě
11. 02. 2009
29
34
5171
Autor
avox
Bloumám
odněkud někam
čekám
občas se lekám
těch křižovatek
v duši zmatek
Plamínek svíce
bliká kdesi ve tmě
ve mně
chvíli se ztrácím
chvíli vracím
jen neupustit předčasně tu niť
než se odmotá z klubka života
snad dá odpověď labyrint svět.
34 názorů
koukám, kam ses to zatoulala do hlubin času... moc ti děkuji, sama jsem si je zase ráda přečetla :-))
je to přesně o tom, s čím se právě potýkám,(takže je můj život jedna báseň?)
díky Ede, můj šéf (kdysi) říkával, že neinformovanost je chyba neinformovaného :-) jukni na klub K.O.U.L.E.
aleš-novák
13. 02. 2009
ne že bych věnec nechtěla
ale víš, nebyla jsem pilná
ani jsem se moc nedřela :-))
téma mne oslovilo
No tak gratuluji - i když jsem si nevšim, že by nějaká taková soutěž probíhala. :-)
aleš-novák
13. 02. 2009jejdavilda
12. 02. 2009
Jako by nebylo dost labyrintů všude kolem, ten vlastní bývá nejsložitější
TTT
Jejda, Vildo, tak mě osviť. :-)
Já za to nemohu, že se snažím báseň i pochopit. Lidi píšou: Jé, klááásný, héééézký a tak, jenže mně to tákňák nestačí. :-)
jejdavilda
12. 02. 2009hana kupčíková
11. 02. 2009
No, možná se člověk při tom bloudění dozví něco o sobě.. To je nejspíš smyslem posledního dvojverší. :-)*
Líbí se mi, že nenabízíš hotovou odpověď ve stylu proroků nebo nějakých guru, že jsi ochotna přiznat svou bezmoc.
Báseň vykresluje přesně to, co se ve mně momentálně děje.
Poslední dva řádky nechápu - jak můžu očekávat odpověď od něčeho, v čem se ztrácím, co je ve své podstatě zmatkem, co bylo postaveno s úmyslem mást?