Přání

Vždycky jsi chtěla umět létat, létat jako pták,
a jak princezna v polích,trhat Vlčí mák.
Vždycky sis přála jenom, abych měl tě trochu rád,
a nepřestal se smát, tak proč tu musíš stát?!?

Tenhle hvozd není náš, tahle skála není tvá,
proč se dál spolíháš, že tě zachráním jen já.
Stojíš tam, chceš být ptákem,
potom křídly zamaváš, já neovládnu pláč,
když mizíš v hlubinách!!!

R:Takže proč krásná dívko,
  řekni proč utíkáš.
  Milovalas život velmi,
  proč za smrtí pospícháš?
  Takže proč malá dámo,
  řekni proč mi umířáš,
  proč k sakru nelétáš?!?
  Tys chtěla přece létat jako pták....

Možná že máš nová křídla, možná že máš novou tvář,
až přijdu za tebou, možná mě nepoznáš.
Možná nemáš stejné oči, možná že máš zlatý vlas,
Však srdce neschováš, a neschováš svůj hlas!

Má lásko já letím za tebou,
má lásko já létám jako pták.
Má lásko já plachtím oblohou,
a z polí trhám rudý Vlčí mák!

R: