Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMaturitní večírek po sedmdesáti letech v Pragu
02. 07. 2009
22
63
8407
Autor
Prosecký
Jak to také mohlo dopadnout.
"Já jsem ti říkal, že nemáme oslavovat sedmdesáté výročí maturity v době, kdy se koná Český jezd. Ještě nás tady nějací náckové zmlátí," ustaraně pokyvoval hlavou stařík. Nikdo by mu nehádal 88 let. A už vůbec nikdo by nevěřil, že letěl letadlem z Chabarovska až do Pragu, tedy jak on důsledně říkal, do Prahy.
Proti němu seděla drobná babička s vlasy obarvenými do růžovoplatinové, bez brýlí a v sytě zeleném kostýmku. Vzdorovitě trhla hlavou: "Jednou je to výročí 16.června, tak se budeme scházet 16.června! Ať mi všichni pražští Němci vlezou na záda!"
Naživu jich z jejich maturitní třídy bylo už jen pět. Dva z nich seděli tady u stolu v restauraci. Jeden muž a jedna dáma se na svých pokojích pečlivě chystali na dost možná poslední setkání s bývalými spolužáky. Pátý právě stál o berlích v recepci a třesoucí se rukou vytahoval ruský pas. Recepční si ho vzal a vyťukal na klávesnici údaje do databáze:
"Leonid Václavovič Klaus, Perm, Ruská federace, narozený 1931 v Praze."
Když recepční došel k místu narození, překvapeně zvedl oči a německy se Klause otázal, "vy jste se narodil v Pragu?"
Klaus se trpce usmál a hodnou chvíli nebyl schopen nic říci. Recepční přešel k dalším úkonům. Položil před něj odemykací kartu a ovladač televize. Teprve v tom okamžiku ze sebe Klaus vysoukal, "jak se můžete tak divit? Jsem Čech! Tady v Pragu žili samí Češi."
Recepční se profesionálně usmál. Byl zvyklý na žlučovité výpady starých českých turistů z Ruska. Nikdy se nesmířili s tím, že je po válce odsunuli na Sibiř. Jejich děti už ani česky neumějí, samy se smějí krojům, sokolským odznakům a ohmataným knížkám nějakých písmáků.
Sám recepční nedávno koupil starý dům ještě po Češích a na půdě našel hromady plesnivějících knih.
Několik jich přinesl dolů, ale manželku nijak nenadchl: "Co s tím chceš dělat? Vždyť je to česky!"
Ani jednu neotevřela. Byla to samá taková ta jejich divná jména: Capek nebo Hrabal. Když už tam bylo nějaké německé jméno, bylo napsáno špatně, třeba Viewegh místo Viehweg. Všechno vyházeli. Ve sběrně mají takových bezcenných knih haldy.
Recepční ve městě často potkával staré Čechy, jak se nostalgicky sklánějí nad kanálovými poklopy. Četli si se slzami v očích původní české nápisy "Prazské vodarny a kanalizace".
Stařík Klaus se odbelhal na svůj pokoj. Mezitím přišel k naší dvojici v restauraci z pokoje třetí spolužák a vztekle praštil doprostřed stolu novinami. Na titulní straně deníku Die Zeit byl vidět ruský premiér hovořící plamenně na tribuně Českého sjezdu v Caricynu. Text si dělal legraci z věčně včerejších Čechů, odsunutých po válce z Čech do Ruska, "vždyť chtěli ke slovanským bratrům! Dostalo se jim spravedlivé odplaty za spolupráci se Stalinem!"
Německého novináře pohoršovalo, že oficiální ruská politika se chová dvojznačně. Na jedné straně odmítá přednést nároky Čechů na návrat do vlasti na oficiální jednání, ale na straně druhé stále podporuje jejich školy, divadla, noviny a koneckonců i ten revanšistický sněm v Caricynu. Potřebují zkrátka jejich peníze a volební hlasy!
Na stařenku článek neudělal dojem. Spíše ji zajímalo, "nevíš, přijel už Léna Klausů?"
"Zapomněl jsem se na recepci zeptat," zkroušeně přiznal stařík a všechen jeho vztek zmizel.
63 názorů
Co tím myslíš, Ružo, poplatné nynějším názorům? My máme tyto názory konzistentně od roku 1918. Ne až "nyní".Nejprve můj pradedeček, pak dědeček, poté můj otec a teď já.
Ruža z Moravy
06. 11. 2018Poplatné nynějším názorům. Leckdo by to Čechům přál? Ono to tak mělo dopadnout na konci 2. světové války, ale mělo to být víc likvidační. Tedy moc "humorné" sci-fi pro mě to není, pokud by to opravdu tak dopadlo.
Dobré! Jsou tam osoby,děj i pointa.Jen obdivuji ty dlouhé komentáře ostatních..A pak se říká o ženách,že prý jsou ukecané.Ha,ha. Hodně zdaru-Li
Dreamy Angel
13. 11. 2009
Děkuji ti, Dreamy Angeli! Těší mě, že je to už dvacátý tip, ačkoli dílko bylo zpočátku předmětem vášnivých diskusí.
Dreamy Angel
12. 11. 2009
Za málo... Snad ten típek oceníš i přes můj zcela odlišnej způsob tvorby. Hodnotim jen pocitově. :-)
Nechtělo se mi číst všechny ty kritiky. Někdo to ale asi už řekl. Až na drobné výhrady dobré. Zaujalo. *
Ahoj, Diano! Tahle už starší povídka vzbudila počátkem léta prudké diskuse. Jako většina textů, je to vlastně nápad, fragment. Na Písmáku se moc nečtou delší texty.
Panebože!!!! Vzpomínky na budoucnost????
A tenhle detail je výborný a působivý: Četli si se slzami v očích původní české nápisy "Prazské vodarny a kanalizace".
T****************
Hodně Němců, žijících v Československu bylo slušných, Hitlera nevítali, právě naopak. I můj děda byl čistokrevný Němec, žil ve vesnici na Znojemsku a jako antifašista měl za okupace velké problémy. Ale dědu po válce nevyhnali...
Barmane, děkuji za návštěvu. V poslední době jsem hodně sil věnoval povídce "Odkaz Dněpru". Ze zcela jiného soudku. tak kdybys šel kolem?!
napisane fajn, urcite mas prozaicky jazyk, ale ja sa v tejto tematike nevyznam..
vždyť já proti tomu nic nemám, o co jde? nejhorší dílo bylo, mimochodem, ze soutěže staženo.
Katugiro, pří vší úctě a přiměřené sebekritice využil jsem stávající pravidla. Je možné, že tato povídka je z nominovaných skutečně nejhorší, ale to ukáže až samotná soutěž.
katugiro - autor se nominoval sám ve zprávě. Do PM jsem šel s tím, že o kvalitě nebudu při nominacích rozhodovat. Alespoň do té doby, dokud to bude únosné.
S prababičkou to bylo nedorozumění. U jmen ti asi vadí samotná zmínka. Lze to vidět i tak, že byla zbytečná. Mám nějaké dlouhé vedení. Tak příště.
ne, v žádném případě, proboha. prababička byla "aristokratka" a musel jsem i ji zdravit "ruku líbám, milostivá paní" a celkem jsem si zvykl výrazně starším lidem vykat za všech okolností, coby vyjádření úcty k vyššímu věku. (mimochodem, byla původem němka, myslím.)
s těmi jmény: štvaly mě v tom smyslu, že jsem je musel přečíst, přestože mi jejich zmínění v textu připadalo prvoplánové a zbytečné. Jejich komolení (českých ani německých) se mě nedotýká.
s tím tématem - mám pocit, že právě tím, že jste zvolil takovéhle téma, musel jste k němu zaujmout určité stanovisko. a to v tuhle chvíli výrazně přebíjí pocit těch "pár lidí", protože čtenář přemýšlí a diskutuje primárně o světle, který tím vrháte na historii.
reagujte podle libosti, kdybych diskutovat nechtěl, nepolezu na písmáka.
Těšo, musím se přiznat, že mě příjemně překvapuje, jaký ten jen nahozený text vyvolává emoce. Zůstanu tedy u tykání, ale budu z dovolením opět reagovat, protože i mě se některé věci dotýkají.
Cituji "Ten seznam textu mi připadal zbytečný, neurazil mě. Věřím, že to realita byla, ale jsem nucen prohlásit, že to je mi to jedno."
Odpovídám:
- samozřejmě je tam spousta míst, která do sebe logicky nezapadají a dala by se vylepšit. Něco už jsem dnes udělal,
- jak ti může být u jedněch tatáž věc jedno a u druhých tě naštvat? Přece pravidlo platí nezávisle na tom, na koho ho uplatňuji! Pro všechny stejně!
- téma se netýká jen několika málo starých lidí, ale vyjadřuje pocity několika málo starých lidí.
Cituji: "určitě tykejte, já radši zůstanu u vykání, aby se mi prababička neobracela v hrobě."
Na to už vůbec nevím, co mám říci. Myslel jsem, že pokud neporušuji zákony a nikoho neomezuji, máme uměleckou svobodu. Každý má své předky s různou zkušeností. I já bych mohl vyprávět. Chceš mi říct, že se nesnížíš k tomu, abys někomu takovému, jako jsem já, tykal?
Polemika sklouzává k obsahu a myšlence textu, od textu samotného. To mi připadá jako největší poklona pro Vás i důkaz, že jste čtenáře našel.
Ten seznam textu mi připadal zbytečný, neurazil mě. Věřím, že to realita byla, ale jsem nucen prohlásit, že to je mi to jedno.
(a tady se mimoto projvuje rozdíl, který zmínila mylenka: zatímco čeština a Čapek je v textu definitivně ztracený, německou kulturu náš viewegH neohrozí)
Ano, doma tu může být i po pár letech. ale jde-li o můj názor, pokud tu je doma, měl by začít mluvit, myslet a žít česky - a v tu chvíli se stane i čechem. (dneska, čtyřicátým létům dostatečně nerozumím)
---
k obsahu a čtenářům - nemyslím, že próza na takhle ožehavé téma se týká jen pocitu pár starých lidí; z mého pohledu se tváří za á jako opora pro náš jednostranný pohled na historii, kdy ukazuje "co by ty zrůdy s námi udělaly".
za bé jako kritika odsunu ze sudet, ovšem scestná, protože záměrně nebo omylem užívá coby metaforu něco zcela odlišného.
Obojí zmíněné považuji za špatně, tedy jsem jden z těch čtenářů, kteří nechtějí číst, protože se cítí být obelháváni. A formy a děje je v tomhle textu pramálo, takže zbývá pouze tö spojení s historií, se kterým nesouhlasím.
(určitě tykejte, já radši zůstanu u vykání, aby se mi prababička neobracela v hrobě.)
hm, hm čekal bych od toho víc informací o té jakés fikci, prostě delší text, ale asi už to, že bych chtěl tu povídku delší a víc, říká, že mě bavila a zaslouží tip. Možná bych od toho recepčního čekal, že budemluvit německy, dyž neumí asi česky číst a je do té česky věty vklíněno to v Pragu,ale tak.. to je asi detailizmus.
Tak, ano, domin.go. Žena mi též říká, že můj styl je někdy příliš prostý. Díky za námahu.
Jenže já nemluvím o ideové náplni textu, ale o stylistické :) z téhle prózy je zřetelná snaha sdělit dle autora závažnou nebo zajímavou myšlenku, která ale náročnému čtenáři nedokáže plně suplovat jakousi stylovou mělkost. Myslím, že si rozumíme.
MeTB: máš pravdu, že tam byly chyby. Už jsem je opravil. Chtěl jsem znát reakci čtenářstva. Teď, po měsíci, se mi zdá jasné, že toto téma by si sice zasloužilo rozpracovat, ale čtenáře nenajde a vždy znovu a znovu povede k vzájemným emociálním výbuchům. A to by bylo v mém věku plýtvání nedostatkovou energií.
Ď.
domin.go: nechápu tě asi zcela. Přesto se pokusím reagovat. Já jsem záměrně nechtěl stavět nic do jakéhokoli světla. nejde o politickou fikci, ale o pocity několika málo lidí na sklonku života. Čtenář si sám vyvodí z mechanického popisu skutečností jejich dopad, a sice každý čtenář poněkud jiný. To názorně ukazuje velice různorodá diskuse pod tímto textem.
Pravdu máš v tom, že ta myšlenka je (pouze ovšem z jistého pohledu) rozsáhlá. Jak už jsem psal Těše, je jasné, že by téma mělo být rozpracováno. nedoufám však, že bych našel čtenáře.
V žádném případě nebylo mým cílem nějak analyzovat nacismus, nacionalismus a různé středoveropské národy. Jde o mikrosvět!
Děkuji za návštěvu a za Vaši námahu, přátelé! Přišel jsem na Písmák právě proto, abych se vystavil kritice ostatních. Přes vysoké věkové rozdíly navrhuji zůstat u vzájemného tykání.
Katugiro: do povídky měsíce jsem to navrhl já sám.
Těša: je škoda, že diskuse k tomuto krátkému textu neustále sklouzává k historickým analýzám národa, viny a neviny apod. V žádném případě jsem neměl a nemohl mít ambici zkreslit učebnice dějepisu nebo infikovat mládež nesprávným výkladem dějin. jediné, co jsem chtěl, je zpostředkovat pocit člověka, který se vrátí do svého zcela změněného, až zmizelého domova!
Úzkostlivě jsem se vyhýbal jakémukoli zobecnění. Citovány byly pouze noviny, nikoli protagonisté. Ti si už za ta léta všechno vyříkali a prožili a soustředí se na to podstatné!
Těšo (pokud si nepřeješ, abych ti tykal, sděl mi to, prosím), samozřejmě, že neměec nepatří do českého národa, ale může být v Čechách doma. Zvlášť pokud tu jeho předkové bydleli už třeba 400 let, nemyslíš? A mohl mít stejně rád Krkonoše nebo Karlův most jako kterýkoli jiný rodák.
Naštval tě seznam samoúčelně zdeformovaný seznam jmen. Ale to je také realita u místních německých jmen. Chceš uvést desítky příkladů stejně zdeformovaných jmen na druhé straně.
Ano, jistě by si to zasloužilo hlubší rozpracování. Ale už tato kraťoučká verze ukázala, že prakticky pro takové téma nemůžu najít čtenáře. Námaha by přišla vniveč. Pokud čtenáři něco číst nechtějí (odhlížím od kvality), jejich názor nezměním. Ověřil jsem si to i podle své dosud jediné vydané beletristické knihy.
Prosté pojmenovávání skutečností bez jakéhokoliv hmatatelného stylu, který by povídku (zde spíše soubor informací) stavěl do nějakého světla. Snaha nacpat na malý prostor poměrně rozsáhlou myšlenku, která by si zasloužila více rozpracovat. Jak už jsem psal kdesi, mechanickým popsáním problému dochází u čtenáře k jeho identifikace, ale k uvědomění si jeho dopadu už ne - tyto skutečnosti se nejlépe formulují na zdánlivě obyčejných věcech, které se vlivem, dá se říct, antiutopického sevření povídky stávají pro současného čtenáře neobyčejnými, jestli mě chápeš. A příště s avi .)
"Překvapivě" zvedl oči. Neměls na mysli "převapeně"?
A co ty překlepy (dovjznačně, slovanskýcm) a malá písmena na začátku přímé řeči...
Zkrátka to na mě působí, jako bys to po sobě nečetl. A nenechal to odležet.
pane prosecký,
mně právě tohle nepřipadá jako ta potřebná reflexe historie, ale jako zbytečné shrnutí všeobecně zastávaného (poměrně mělkého) názoru bez možnosti obohacení čtenáře.
Smysl by podle mého názoru měl právě opačný zvrat: že to v případě jiného běhu dějin mohlo být úplně jinak, než by člověk na provní pohled viděl: že jakákoli koncepce rozložení moci má klady i zápory, že historii nelze porovnat s její alternativou, že správnost našeho "vítězného" pohledu je dokázána a potvrzena pouze tím vítězstvím.
(neřeším případnou souvislost s odsudem ze sudet, ježto ji tam nevidím a pokud ano, tak záměrně zkreslenou)
Literárně mě tam pak štval ten samoúčelný seznam zdeformovaných jmen spisovatelů.
ps pokud je někdo němec, není čech, takže nepatří do českého národa, i kdyby bydlel a byl doma na hradě.
---
ferry,
jakým způsobem bychom měli být převálcováni muslimy? neslyším tuhle frázi poprvé, ale ještě nikomu se nepodařilo mi ji vysvětlit tak, abych pochopil. když tak dík.
StvN: Proč je tahle povídka zařazena do PM? Není tady uvedeno, kdo ji zařadil (a souhlas autora) a kvalitou je ze mnou čtených zatím nejslabší.
Po delší době jsem se vrátil do civilizace a na Písmák. Děkuji vám za návštěvu a pokusím se odpovědět:
Edvine1: užití sprostého slova, byť anglicky, se mě poněkud dotklo. Proč bych se nemohl jmenovat Prosecký? Pravda Přemysl a Maria jsou moje jména po takzvaných kmotrech. Co znamená LOL na konci prvního odstavce?
Text jsem napsal rychle a zveřejnil jsem už třetí verzi. Jistě by se daly zmínky o Vieweghovi a Klasuvoi vypustit a například doplnit několik dalších dokreslujících detailů.
Akkade Marduku, jistě tě to nemusí oslovit. V tom případě klobouk dolů, že jsi si vůbec dal námah s psaním kritiky.
domin.go: tvůj názor, že je to napsané diletantsky, může být pravda. Mohl bys to upřesnit? Pomohl bys mi tím.
Napsané je to diletantsky, ale o tom to, předpokládám, není.
Ono to je obecně s národama zajímavý. Můj problém je, že na národ jako takový pohlížím jako na apriorně apolitickou entitu, jako množinu spontánně udržovaných kulturních odkazů. Čímž se dostáváme mimo hřiště :)
Akkad Marduk
22. 07. 2009
Zajímavý nápad a dobré čtení. Jinak souhlasím s Rekou, líp bych to nevyjádřila.*
Marcela.K.
17. 07. 2009
zajímavá fikce - určitě stojí za zamyšlení. Líbí se mi, jak je to napsané *
mylenka: jen mi prostě šlo o to, že Češi by nebyli odsunuti do Čech, ale do Ruska :-)
Ale to je přece přesně totéž, co řekl v téhle povídce autor. On netvrdil, že Češi byli odsunuti do Čech. On tvrdil, že byli odsunuti do Ruska.
dobrá alternativní historie, stejně jako někomu přede mnou mi to připomnělo Neffa. Myslim, že by vůbec nevadilo, kdyby sis s ní vyhrál víc, přidal víc detailů (co přesně se stalo, kdy, jaký byl ten zlomový bod, že se věci začaly vyvíjet jinak než se ve skutečnosti vyvíjely, zasažené životní osudy atd.) alternativní historie je čtenářsky vděčné téma, obzvlášt pokud je to dystopie - to si pak jeden čte a může se utěšovat, je to tady sice nic moc, ale jak mnohem hůř to mohlo dopadnout.
Shit, Prosecký, tak se tedy nejmenuješ Prosecký, že jo. Slovanská jména mívali Němci před Bismarckem jen zřídkakdy. Jo, můj obdiv platí Tvému rodokmenu, tak přesně uvedenému zde, na Písmáku. Takový výčet jsem zde ještě nečet! :-o Měl bys dostat nějakou cenu za kritiku německy přesnou, věcnou a strohou ad absurdum. LOL
K textu: Rozhodně originální. A potřebný. A nepopulární. Ze všech těchto důvodů mně sympatický.
Jen jedno je mi naprosto záhadné. Proč ty hrátky se jménem a příjmením souč. českého prezidenta? Že má německé příjmení, je všeobecně jasné.
Jinak gratuluji k pochopení Vieweghova jména (taky jsem si nad ním lámal hlavu - jedná se o starý německý výraz, označující díru v živém plotě, kterou procházel dobytek; Vieh - dobytek, Weg - cesta).
zajímavé, opravdu... možná paralelní historie... dobré a promyšlené, nic prvoplánového. Velmi lehce se to čte.
Tohle je tak trochu 'fikce', zeložená na překroucení historie. Jiný záměr v tom nedokážu najít. Někomu se to může zdát úsměvné. Mně po dočtení jako první napadá, že ani nevím, kam jít rodiče na příští sraz omluvit...
Napsané je to zručně; dobře se to čte.
Marcela.K.
03. 07. 2009Štěpa z Hřibska
03. 07. 2009
Nazdar, Ferry, touto debatou si možná bourám most k ostatním. Protože za chvíli odcházím na autobus budu stručný: můj otec (*1934), můj děd (*1901), jeho otec (*1861), jeho otec (*1835), jeho otec (*1801), jeho otec (*1770), jeho otec (*1735), jeho otec (*1681), jeho otec (*1645) i jeho otec (*1596) - ti všichni se narodili v jedné vesnici v Orlických horách a prostě tam doma byli. A přitom to všechno byli Němci.
Tak především chválím originalitu díla co do obsahu
a čtivost díky zvolené formě.
Za to v úhrnu: t*
***
No, vidíte, chlapci, jak jste si hezky popovídali. Já už se zdejších debat lekám, čím jsou delší, tím květnatěji se jejich účastníci oslovují a napadají se jak Rathové s Ivanem Langerem...
Autore militký, hlavním určovacím znakem národa
je - kromě společného území, kultury, zvyků a tradic - především společná řeč. Když tu žili Němci, byli jsme vícenárodní stát prostě. Takže jmenovaní tu byli "doma", nebyli však součástí českého národa. (Zaplaťpánbůh, chce se zvolat, aniž se jich chci dotknout, ale jak pohodlné, nemordovat se při kvalitě našich politiků ještě s problémy a´la Belgie, jak se zmínil autor, nebo Slovensko a Maďarsko atp...A státy bývalého SSSR se např. potýkají navíc se skutečností, že v mnohých žije víc Rusů, než představitelů "domácího" národa. Připomínám, že jsou z toho až vojenské konflikty - viz Gruzie "srovnaná ku pořádku" Azerbajdžánem, který je tradičně podporován Ruskem)...
***
No jo, no, teď lze každou podobnou debatu ukončit smutně úsměvným prohlášením, že "stárnoucí" a - co do obyvatelstva - řídnoucí Evropu brzy převálcuje muslimský svět a bude po jejích dosavadních problémech...
Užijte si všichni, co jste se tu stavili, víkendek a státní svátky v jeho rámci !!!
:)
Vážení přátelé! Děkuji vám za váš zájem. Sám si dělávám z ostatních legraci a o to více ocením, když se někdo zabývá mým textem vážně.
Mylenko, Němci nežili a nežijí jenom v Německu. Žili (mimochodem dosud žijí) i tady. Tak, jak se na to díváš ty, se na to v povídce dívá 99,9% fiktivních německých Pražanů.
Štěpo z Hřibska! Z hlediska Čechů je pro správu země rozhodně jednodušší, mluví-li se jedním jazykem. Z tohoto pohledu bylo stejně geniální rozdělení Československa. Od té doby jsme ušetřeni federálních hádek, jak je vidíme v Belgii.
je ovšem fikcí, že je v Evropě možné zůstat etnicky čistým národem. Víš, kolik je u nás dnes Vietnamců, Rusů, Ukrajinců a Romů? Z veropského hlediska by zase bylo jednodušší unifikovat všechny ty malé národy, omezit jejich národní řeč, kulturu, měnu a levně a jednoduše vše řídit z Bruselu - to je tvůj pohled jenom přenesený na veropskou úroveň.
Ze sociálního hlediska jsme po celé 20.století systematicky likvidovali střední třídu a samostatně hospodařící: nejprve velkostatky a Němce, pak velkoprůmysl, později české podniky, sedláky a svobodná povolání a nakonec i posledního živnostníka a výsledkem je ztracených 60 let existence národa. Mimochodem, národ je množina všech osob narozených na daném území a kulturně s tímto územím spjatých. To Němci byli v různých místech různě, nejméně však 400 let.
Samozřejmě chápu obtížnou situaci česky mluvícího národa, žijícího v neustálém ohrožení arogantním velkým Německem. Směšování Němců z Německa s "našimi" Němci mně však vadí také. V našem domě bydlela Němka Sobotová. Dnes žije v Hofu v Bavorsku. Zemřel jí manžel a ona nám psala, že by se před smrtí ještě jednou ráda podívala "domů".
Snažil jsem se však politizování a schématismu zcela vyhnout a vyjádřit, že nakonec je nejdůležitější, že se těch pět vůbec maturitního srazu dožilo a že alespoň čtyři se do Prahy dostavili. Vzpomeňte si ale, jak nás rozčilují různé řeči (sudeto)německých seniorů, Sudetoněmecké dny apod. A jak legrační je, spojovat to ještě dnes s válkou, když pro středoškolské studenty je i rok 1989 vzdálená prehistorie.