Nezbývá mi než uznat svůj omyl, pokorně se vrátit a pokleknout pln obdivu před autorem. Sgt. Peppere, povyšuji tě tímto na Sergeanta Majora v záloze.
když jsme občas ještě ve škole "dumali nad nesmrtelností chrousta", tak nás nenapadlo, že vejde do (písmáckých) dějin právě svou smrtelností..
Teda, ale bojoval ze všech svých chroustích sil, to zas jo.. :-)
jsem zapomel joo?.-)).. to neni mozny!!!
z tohodle bude mít chroust noční můru!
Jak to správně píše Darwin
živočich je taky chroust
máš jej ctít...
Nech brouka žít!
Báseň na mne velmi zapůsobila. Nedokážu však napsat tak fundovanou hlubší kritiku, jako Zahájský nebo hallidasena, oběma však vzdávám hold. Potvrzuji, že báseň mi zněla místy jako "zborcené harfy tón, strhané strůny zvuk", ale přece jen bych se přikláněla k výkladu halldaseny, že jde o metamorfickou baladu. Na rozdíl od halldaseny však vím, proč "můra maličkého chrousta, na konci jeho sil zabila". Stará duchovní píseň ještě z dob buržoasní republiky totiž přináší vysvětlení:
"Noční motýl v lásce znamená,
že je marná, že je ztracená.
Jak k nám přiletí, tak zas odletí, láska je marnost a prokletí!"
Básni dávám P
Luxusní! Zdánlivě naivistický text, ostře tnoucí do jednoho ze zdejších velikánů. Odvážné, burcující, neklidné ve výrazu. Díky, autore!
úchvatný příběh...co dodat? snad jen položit Karafiát na hrobeček...(p)
To podstatné už napsali mnozí přede mnou - je to koncentrovaný horor nejen pro chrousta, ale i pro čtenáře. Nicméně nejen toto dílo od autora Sgt.Pepper by se dalo charakterizovat jednou větou: "Čím horší, tím delší"
Bez zaváhání P!
kedysi som napísal pre deti básničku "Lesná olympiáda" toto by mohlo byť volné pokračovanie...
P
tohle je názorná ukázka toho, jak ne, ne ani z recese, ba ani ze srandy ne, prostě ne.
znovu a líp autore:)
P/
Tím se ovšem vysvětluje, proč vyhynuli druhdy poměrně hojní chrousti.
Autor Sgt.Pepper si nebere žádné lyrické ?servítky? a tne rovnou do živého neboť je mu jasné, že se srdeční ozvy básníka kryjí se srdečními ozvy čtenáře a Písmák je mu mocným kardiostimulátorem.
V básni nenajdeme barokně rozbujené metafory, ozvuky a citace, ani originálně využitou osvědčenou formu jako sonet, hexagram nebo lejch. Kupodivu to není ani balada, jak by mohlo z názvu vyplynout.
Umělec ve své vizi vystihuje atmosféru životního pocitu autenticky otevřeného bezprostřednosti, připraveného přijmout svůj osud svobodně, s lehkostí a odvahou žít a chcípnout sám za sebe.
Snění nad hrou se slovy s mírnou, ale intenzivní naléhavostí, proniká do komplikovaných pocitů chroustího nitra. Báseň je vynikajícím příkladem kumštýřovy schopnosti pomocí velice vhodně zvolených slov hrát na naši představivost jako na zborcenou harfu a vytvářet hudbu, již sice zřetelně slyšíme vycházet ze sebe, ale kterou prakticky nedovedeme nijakým způsobem analyzovat. Pokud se týká verše, není krátký, zato je však chudý na významy, má díky tomu svižnou kadenci (tatatatata!), již použité nerýmy a disonance zvýrazňují.
Projevuje se tu umění v mnohu říci málo.
Jednoduchost textu je však záměrná a účelová, protože mentálně nesmělejší čtenáři si mohou báseň snadno zapamatovat, pobrukovat si ji, zpívat nebo vyřvávat v rytmu Death metalu a básníkovo důmyslné zařazení chyb do textu nenechává nikoho na pochybách, že právě o tuto cílovou skupinu se umělec uchází.
Zastávám názor, že - P - je zde zcela zasloužené.
kristenanebi... Všichni jsou mrtvý
Taky
mně z toho vyschlo.
Příšerné.
Marně jsem hledal vázané verše, proto nedávám tip.
to je fak o chroustovi? :)
Ty krávo. Kdo je vítěz ? Sory že mluvím tak sprostě