Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+14 neviditelných
Three quarters of blbá Káča
datum / id11.08.2009 / 331418Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePovídky
sbírkaFree Economy,
zobrazeno3573x
počet tipů13
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Z knihy povídek "Free economy"
Three quarters of blbá Káča

Pršelo. To ostatně nebylo nic zvláštního. Celých těch pět mesíců, co jsme byli na Durham University Business School buď mrholilo nebo lilo. Místní si z toho nic nedělali. Taková Helen chodila celý leden a únor naboso, bez punčoch a v krátké sukni. Ne že by byla tak krásná, ale jejich otužilost mi imponovala. Nakonec postavu měla dobrou, jen ten britský obličej?!?

Byl to náš poslední den ve střední Anglii. Helen by diskutovala nad kávou a koláčem donekonečna, ale už byl myšlenkami napůl v Praze.

Přemýšlel jsem, jestli jsem někde nezašantročil zlatý keltský prstýnek z Yorku - pro Kateřinu. Po kávě jsem dojedl v kuchyňském koutku tři poslední sendviče od oběda a vykradl se na závěrečnou procházku městem. Černošská strážkyně přechodu semaforového přechodu na mě mávla jako na starého známého. Já bych na jejím místě nebyl tak veselý - být nezaměstnaný a spokojit se se sto librami týdně, na to musí být nátura!

Po chodníku plném stékající vody jsem došel až k mostu pod katedrálou. Po jeho stranách stály trhovkyně. Nu co, končíme tu, dnes už se můžu rozšoupnout. Zhřeším a koupím si něco. Na stolku byly rozložené košíky s volně sypanými loupanými ořechy.

Ukázal jsem na buráky, "dvě čtvrtě, prosím!"

Tlustá žena jen v košili, ale přesto rozehřátá hrábla rukou do hromádky a nasypala mi do kornoutu. Přitom poznamenala, "vítám vás ve Spojeném království. Příště už budete vědět, že dvě čtvrtě is a half pound."

Zasmál jsem se a vysypal ji všechny zbylé pence. Vnořil jsem se do mokrého davu, dával pozor, abych se nesmekl na mokré hrbolaté dlažbě, otevřel si kornout a sypal si oříšky do chřtánu.

Sotva jsme přistáli doma, zavolal jsem Kačeně. Zarazil mě její neosobní tón. Neviděli jsme se skoro půl roku, sakra, mohla být trochu vstřícnější! Ale co, za chvíli jsme na Evropské a při pohledu na keltský motiv, si možná uvědomí, že jsem její zlato.

"Ahoj, Karle," bylo její první, když jsem vešel na sekretariát. Taky by si s vysokou školou zasloužila něco lepšího, než být Jandovi holkou pro všechno. Už polibek mi měl napovědět, že není všechno v pořádku. Ale díval jsem se do těch jejích hlubokých očí a hustých hnědých vlasů a v takových chvílích mi vždycky mozek vypovídal službu. Bez vyzvání jsem si sedl proti ní.

K tomu, aby mi udělala kafe, se neměla. Za mnou vešel Janda, "á, jak bylo v cizině, Karle? Kdy zapijeme tvůj návrat nějakým originál wizourem?" Nepočkal na odpověď a zmizel ve své ředitelně.

"Jestli sis přišel pro klíče od kanceláře, tak je pozdě," promluvila Kateřina

"Jak pozdě?"

"Skončili jsme. Firma likviduje."

"NIkdo mi nic nenapsal," připadal jsem si jako ve zlém snu. V nějaké jiné zemi, kde si nikdo s nikým nerozumí.

"Výpovědní lhůtu a  odstupné samozřejmě dostaneme, ale jinak už sem nemusíš chodit."

"Co se prosím tě, stalo?" začal jsem uvažovat racionálněji.

"Janda a ještě dva z vedení vykoupili všechny pozemky pro sebe a založili si vlastní firmu. Prý v tom je nějaký americký kapitál."

Koukal jsem na ni jako tele na nová vrata a pak jsem si uvědomil, že je to moje holka, "co bude s tebou?"

Mlčela. Opakoval jsem otázku třikrát, než řekla, "Janda mi sehnal práci v Americe. Nějaký finanční sektor. Odjíždím příští týden."

"Jdu za ostatními," zvedl jsem se bez kávy z té jejich designové židle, "zbytek si řekneme doma," začal jsem kreativně zpracovávat novou situaci.

Podívala se na mě a v tu chvíli mi došlo, že už žádné společné doma nemáme, že s Jandou nebo s někým jiným během té doby spala a že jsem její větě v telefonu, "nebylo to s tebou špatný, Karle," měl přikládat mnohem větší význam.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

02.02.2010 13:08:23Prosecký
Ď, Edvine.
27.01.2010 10:51:07Edvin1
Jediná myšlenka, jediný motiv, tedy materiál pro takovou "střípkovou" povídku. Miniaturu. A ty jsi to tak udělal. Chvála Ti! Neboť nejeden by to zbytečně rozvinul.
A za to tip.
dědEd :-)
19.10.2009 08:17:37Prosecký
Díky, Diano. Byl jsem tam sice nejdéle šest týdnů, ale je to země, kde bych mohl žít. Třeba už proto, že tam není tak přetopeno jako tady.
18.10.2009 07:25:47Diana
Moc krásně napsáno, jak jinak? Tvůj styl nemá chybu T***
V Británii jsem byla mnohokrát a strávila tam spoustu času. Bez výjimky jsem byla nadšená. Asi záleží dost na tom, kde tam člověk je a za jakým účelem....
23.09.2009 11:55:35Štěpa z Hřibska
Jó, to je dobrý!
Tohle je "nádherná" pointa! A pěkný "jazyk"!

......"Jdu za ostatními," zvedl jsem se bez kávy z té jejich designové židle, "zbytek si řekneme doma," začal jsem kreativně zpracovávat novou situaci.

Podívala se na mě a v tu chvíli mi došlo, že už žádné společné doma nemáme, že s Jandou nebo s někým jiným během té doby spala a že jsem její větě v telefonu, "nebylo to s tebou špatný, Karle," měl přikládat mnohem větší význam.

.........

Přečetl jsem to jedním dechem! Taky se mi jeví velkou předností tvých textů , že nejsou příliš rozvláčné. Jsou takové...."dosažitelné". Prostě takové prima "poobědní" čtení!
J.Š.


15.09.2009 16:24:22Prosecký
Ahoj, A. H., i tady ti děkuji za návštěvu. Jak vidíš, mám tady několik různých typů povídek a zkouším, co zaujme.
15.09.2009 15:18:44A.H.
korektor
sakra - to bych nechtěl zažít, musí to být pecka jako hrom. Moc se mi to líbí, je to báječně napsané.

*t*
08.09.2009 11:12:37Vaud
Kouknu na to, az bude chvilka casu - je to preci jen delsi kousek. Rad si to prectu.
08.09.2009 10:08:48Prosecký
Čau, Vaude! Máš nějaký názor i na "Odkaz Dněpru"?
08.09.2009 10:05:49Vaud
vydrz do konce zari a pak tam par dni budu courat, tak si treba vzpomenu a neco Ti vyfotim :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.